Obsahuje všechny zlomky, které vydání Diels-Kranz uvádí jako “přímé” (B) a některé jejich další verze.

    Používané značky:

- Za číslem zlomku v pořadí edice Diels-Kranz je v závorce číslo zlomku v edici Ch. Kahna, pokud jej obsahuje. Řádkování se snaží respektovat myšlenkovou strukturu.

- V hranatých závorkách [ ] je řecký text, který jednoznačně pochází od antického autora, jenž o Hérakleitovi referuje. Stejně je označen i český překlad takové pasáže. Z toho ještě nutně neplyne, že zbylý neoznačený text je vždy přímo Hérakleitův. Český překlad vynechává bez označení některé řecké částice (zvláště dš, g£r) v těch případech, kdy jde patrně o vsuvku hellénistického autora do citátu. V těchto případech je dotyčná částice označena jen v řeckém textu jako pouze referující [ ].

- Mezi lomenými závorkami ‹ › jsou v řeckém textu doplňky a vsuvky novodobých editorů, v českém textu jejich překlad a v některých případech také ještě nutné překladatelské vsuvky.

- Tři tečky ... v českém překladu označují nepřeložený úsek řeckého kontextu zlomku.

- Mezi křížky † † je nečitelný, hrubě porušený nebo zcela nesrozumitelný řecký text.

- Údaje kritického aparátu začínají číslem, které odkazuje na patřičný řádek uvedeného řeckého textu. Aparát zahrnuje i některé údaje o tom, jak text čtou známé edice. Jeho cílem není úplnost, nýbrž možnost orientace ve významových variantách a základní informace o kvalitě uchování textu. Zdrojem jsou edice: Diels, Diels-Kranz, Bollack-Wismann, Kahn, Marcovich a v části případů i aparát kritických edic textů, ve kterých jsou Hérakleitovy zlomky zachovány. Odchylky našeho čtení od čtení edice Diels-Kranz uvádíme vždy.

- Čísla v kulatých závorkách na koci řádku aparátuuvádějí rozsah řádků uchování zlomku v dotyčném pramenu.

    Překlad a sestavení kritického aparátu: Zdeněk Kratochvíl v letech 1979 až 2000 s velkou pomocí řady přátel, mezi nimiž přispěli (v časovém pořadí) zvláště:

    Štěpán Kosík, Matyáš Havrda, Radek Chlup a Tomáš Vítek.

                                                                                                                                  Praha 2000

B 1      (Kahn I)
 

1	Vůči řeči platné vždy nechápaví jsou lidé,
	jak předtím než ji slyšeli,
3	tak poté, co uslyší prvně.
	Ačkoliv se všechno děje podle této řeči,
5	podobají se nezkušeným,
	když zakoušejí taková slova i díla,
7	jak je já vykládám,
	když každé rozlišuji podle přirozenosti
9	a ukazuji, jak to s nimi je.
	Ostatním lidem však zůstává skryto, co činí, když bdí,
11	tak jako zapomínají, co činí když spí.
1	toà d lÒgou toàd' ™Òntoj aˆeˆ ¢xÚnetoi g…nontai ¥nqrwpoi
	kaˆ prÒsqen À ¥kousai
3	kaˆ ¢koÚsantej tÕ prîton:
	ginomšnwn g¦r p£ntwn kat¦ tÕn lÒgon tÒnde,
5	¢pe…roisin ™o…kasi
	peirèmenoi kaˆ ™pšwn
7	kaˆ œrgwn toioutšwn Ðko…wn ™gë dihgeàmai
	kat¦ fÚsin diairšwn ›kaston
9	kaˆ fr£zwn Ókwj œcei:
	toÝj d ¥llouj ¢nqrèpouj lanq£nei ÐkÒsa ™gerqšntej poioàsin
11	Ókwsper ÐkÒsa eÛdontej ™pilanq£nontai.

Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII, 132 = A 16 (1-11)
Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX, 9, 1 (1-9)
Aristotelés, Rhetorica III, 1407 b 16-17 (1-2)
Kléméns Alex., Stromata V, 111, 7 (1-3)
Eusebios, Praeparatio evangelica XIII, 13, 39 (1-2)

 

1	toà d Hippolytos; toà Kléméns, Aristotelés; Sextos vynechává.
1	toàd' ™Òntoj Sextos (většina rkpp); toà dšontoj Hippolytos, Kléméns, Eusebios, Aristotelés (část rkpp); toàde Ôntoj Sextos (l rkp).
1	aˆeˆ Kléméns, Eusebios IO; ¢eˆ Hippolytos, Eusebios ND, Aristotelés; vynechává Sextos.
4	p£ntwn Hippolytos; Sextos vynechává.
6	kaˆ Hippolytos; Sextos vynechává.
7	Ðko…wn Sextos; Ðpo‹a Hippolytos
8	diairšwn ›kaston Sextos; dieršwn kat¦ fÚsin Hippolytos.
9	Ókwj Sextos; Ópwj Hippolytos

Verze překladu s vazbou “vždy, aˆe…” k “řeči, lÒgou”:
 

1	Tuto řeč, která je vždy platná (př. verze: jsoucí, pravdivá), lidé nechápou...

Verze překladu s vazbou “vždy, aˆe…” k “nechápavým lidem”:
 

1	Vůči platné (př. verze: jsoucí, pravdivé) řeči jsou lidé vždy nechápající...

Aristotelova kritika Hérakleitovy syntaxe :

Neboť rozčlenit Hérakleitovy věty je obtížný úkol, poněvadž bývá nejasno, k čemu něco náleží, zda k tomu, co následuje, či k tomu, co předchází.
Tak např. hned na začátku jeho spisu, kde praví:

“Vůči řeči platné vždy nechápaví jsou lidé.”
Je totiž nejasno, k čemu se vztahuje slůvko “vždy” a jak <je t�eba> členit.

(Rétorika, upravený př. Antonín Kříž, Praha, Laichter 1948, str. 197)
 

t¦ g¦r `Hrakle…tou diast…xai œrgon, di¦ tÕ ¥dhlon enai
potšrJ prÒskeitai, tù Ûsteron À tù prÒteron,
oŒon ™n tÍ ¢rcÍ aÙtÍ toà suggr£mmatoj: fhsˆ g¦r:

'toà lÒgou toàd' ™Òntoj ¢eˆ ¢xÚnetoi ¥nqrwpoi g…gnontai.'
¥dhlon g¦r tÕ ¢e… prÕj potšrJ <de‹> diast…xai.

Aristotelés, Rhetorica III, 5, 1407 b 14-18 = A 4

<de‹> doplňuje Gaisford

Verze překladu s jiným doplněním (Conche, Mikeš) v závěru:
 

	Ostatním lidem však uniká, co činí, když bdí,
11	tak jako jim < uniká>, co zapomínají, když spí.

B 2      (Kahn III)
 

1	[Pročež Hérakleitos výslovně poukazuje na to,
	že všechno konáme a myslíme díky účasti na božské řeči,
3	když krátce poté ještě připojuje:]
	Proto je třeba následovat to ‹společné,
5	[protože xynos znamená iónsky› společné, xynos je tedy ‹totéž co› koinos].
	Ačkoliv je řeč společná,
7	žijí běžní lidé tak, jako kdyby měli své vlastní vědomí.
1	[di¦ toÚtwn g¦r ·htîj parast»saj,
	Óti kat¦ metoc¾n toà qe…ou lÒgou p£nta pr£ttomšn te kaˆ nooàmen,
3	Ñl…ga prodielqën ™pifšrei:]
	diÕ de‹ ›pesqai tù < xunù,
5	[toutšsti tù koinù>, xunÕj g¦r Ð koinÒj.]
	toà lÒgou d' eÔntoj xunoà
7	zèousin oƒ polloˆ æj “d…an Ÿcontej frÒnhsin.

Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos VII, 133, 3-5, Mutschmann-J.Mau = A 16

 

4-5	‹ xunù, toutšsti tù› vkládá Bekker, Diels a většina editorů; nevkládá Kahn.

Verze překladu:
 

7	mnozí žijí majíce své vědomí za vlastní (podobně i Bollack)

B 3      (Kahn XLVII)
 

1	[Hérakleitos říká, že Slunce má]
	šířku lidského chodidla.
1	[perˆ megšqouj ¹l…ou: ... `Hr£kleitoj]
	eâroj podÕj ¢nqrwpe…ou.

Aetios = Pseudo-Plútarchos, Placita philosophorum II, 21, 4, p. 890 c 10

           [Slunce je tak veliké, jak se jeví.]

         [Ð ¹liÒj ™sti tÕ mšgeqoj oŒoj fa…netai.]

Díogenés Laertios, Vitae philosophorum IX, 7 = A 1, 7

B 4      (Kahn App. I)
 

1	[Kdyby štěstí spočívalo v příjemnostech těla,
	pokládali bychom voly za šťastné,
3	když najdou k žrádlu vikev.]
1	[si felicitas esset in delectationibus corporis,
	boves felices diceremus,
3	cum inveniant orobum ad comedendum.]

Albertus Magnus, De Vegetalibus VI, 401

1          in delectationibus 1 rkp; irrationalis 1 rkp; indeabilis 2 rkpp; in delectabilibus 1 rkp.

Bollackova rekonstrukce řeckého textu:

           Volové si libují ve vikvi [spíše než ve vodě].

          bÒej ÑrÒboij ¼dontai [m©llon À Ûdati].

B 5      (Kahn CXVII)
 

1	Očišťují se marně krví jsouce poskvrněni,
	jakoby se někdo, kdo vstoupil do bláta, omýval blátem.
3	Zdálo by se, že šílí, kdyby si nějaký člověk všimnul, že si počíná takto.
	A oni se modlí k těmto sochám,
5	jako kdyby si někdo povídal s domy
	a nepoznával, co jsou bohové a héroové zač.
1	kaqa…rontai d' ¥llwj a†mati miainÒmenoi,
	oŒon e“ tij e“j phlÕn ™mb¦j phlù ¢pon…zoito:
3	ma…nesqai d' ¨n doko…h, e“ tij aÙtÕn ¢nqrèpwn ™pifr£saito oÛtw poioànta.
	kaˆ to‹j ¢g£lmasi d toutšoisin eÜcontai
5	oŒon eˆ tij dÒmoisi leschneÚoito,
	oÜ ti ginèskwn qeoÝj oÙd' ¼rwaj o†tinšj eˆsi.

Aristokritos, Theosophia 68, ed. H. Erbse, Hamburg 1941, p. 184 (1-6)
Kléméns Alex., Protrepticus 50, 4 (4-5)
Kelsos u Órigena, Contra Celsum VII, 62 (4-6)
Éliás Krétský, Orationes in Gregor. Naz. 25, 15 (parafráze 1-2)

 

1	¥llwj rkp, Kahn; ¥llwi Diels (cfr. Hippolytos), vynechává Elias.
2	oŒon Aristokritos; Ðko‹on Kelsos, Diels, Kahn.
4	toutšoisin Kléméns, Kelsos, Diels, Kahn; toà tšoisin rkp.
4	eÜcontai Kléméns, Kelsos, Diels, Kahn; œcontai Aristokritos rkp.
5	oŒon Aristokritos; Ðko‹on Kelsos, Diels, Kahn.
5	leschneÚoito Kléméns, Kelsos, Kahn; leschno…oito Aristokritos.
6	oÜ ti ... eˆsi Kléméns, Kelsos, Kahn, z Kelsa doplňuje Bywater, Diels; Aristokritos vynechává.

B 6      (Kahn XLVIII A)
 

1	[Je zřejmé, že i] Slunce je [nejen]
	každý den nové, [jak říká Hérakleitos,]
3	[ale že je ustavičně vždy nové.]
1	[dÁlon Óti kaˆ] Ð ¼lioj [oÙ mÒnon kaq£per `Hr£kleitÒj fhsin,]
	nšoj ™f' ¹mšrV ™st…n,
3	[¢ll' ¢eˆ nšoj sunecîj.]

Aristotelés, Meteorologica II, 2, 355 a 14

 

	Kahn XLVIII B
	[Ti, kdo se ‹filosofie› vůbec dotýkají, jsou chlapci ...
	ke stáru pak kromě několika málo pohasínají mnohem více než Hérakleitovo Slunce,
	až na to, že se už znovu nevzněcují.]
	[oƒ kaˆ ¡ptÒmenoi ‹sc. tÁj filosof…aj› meir£kia Ônta
	... prÕj d tÕ gÁraj ™ktÕj d» tinwn Ñl…gwn ¢posbšnnuntai polÝ m©llon toà `Hrakleite…ou ¹l…ou,
	Óson aâqij oÙk ™x£ptontai.]

Platón, Respublica VI, 498 A

B 7       (Kahn CXII)
 

1	Pokud by se všechny věci staly dýmem,
	nozdry by je rozpoznaly.
1	e“ p£nta kapnÕj gšnoito,
	·‹nej ¨n diagno‹en.

Aristotelés, De sensu 5, 443 a 23

 

1	p£nta editoři; p£nta t¦ Ônta Aristotelés, Robinson.
1	gšnoito 2 rkpp, Diels, Kahn; gšgnoito 1 rkp.
2	·‹nej 1 rkp, Diels, Kahn; Óti ·‹nej 2 rkpp.

B 8      (Kahn LXXV)
 

1	Protikladné je shodné,
	z neshodných věcí je nejkrásnější harmonie,
3	a všechno vzniká sporem.
1	tÕ ¢nt…xoun sumfšron
	kaˆ ™k tîn diaferÒntwn kall…sthn ¡rmon…an
3	kaˆ p¦nta kat' œrin g…nesqai.

Aristotelés, Ethica Nicomachea VII, 1, p. 1155 b 4
(Viz též A 1, 8 u Díogena Laertia)

B 9      (Kahn LXXI)
 

1	Oslové by si vybrali spíše podestýlku nežli zlato.
1	Ônouj sÚrmat' ¨n ˜lšsqai m©llon À crusÒn.

Aristotelés, Ethica Nicomachea X 5, 1176 a 7

 

1	Ônouj 2 rkp, Diels, Kahn; Ônon 2 rkp; oŒon 2 rkp; Ônoi Bollack a Wismann.
1	sÚrmat' většina rkpp; ¤rmat' 1 rkp; s£rmat' Lloyd-Jones.
1	¨n ˜lšsqai rkpp, Bekker, Diels, Kahn; ¨n ›lointo Bollack a Wismann.

Aristotelův kontext:

Protože slasti koně, psa a člověka jsou různé, právě tak, jak říká Hérakleitos, že oslové...

B 10     (Kahn CXXIV)
 

1	Spojitosti:
	celé a necelé, shodné a neshodné,
3	souzvučné a nesouzvučné,
	a ze všeho jedno, a z jednoho vše.
1	sun£yiej
	Óla kaˆ oØc Óla, sumferÒmenon diaferÒmenon,
3	sun´don di´don,
	kaˆ ™k p£ntwn ˜n kaˆ ™x ˜nÕj p£nta.

Pseudo-Aristotelés, De mundo 5, 396 b 20 (1-4)
Apuleius, De mundo 20 = A 5 (1-4)
Stobaios, Anthologium I, 40, 360 (1-4)
Platón, Sophista 242 E 2-3 (2)

 

1	sun£yiej 6 rkpp, Diels; sun£yeiaj 5 rkpp; sull£yiej 2 rkpp, Kahn.
2	Óla kaˆ oÙc Óla 4 rkpp Diels, Kahn; oâla kaˆ oÙk oâla (a podobné verze) 10 rkpp.
2	sumferÒmenon Stobaios (1 rkp), Apuleius; sumferÒmenon kaˆ Pseudo-Aristotelés, Stobaios (1 rkp), Apuleius.
3	sun´don 6 rkpp, Stobaios, Apuleius; sun´don kaˆ 8 rkpp.

 

	Vždy se [totiž] rozchází i schází.
	diaferÒmenon g¦r ¢eˆ sumfšretai,

Platón, Sophista 242 E 2-3 (viz B 91)