Zdeněk Kratochvíl, Vojtěch Hladký a spol.:

Filosofie a metodologie vědy - sylabus kurzu

   Přednáška,  jen zimní semestr,  2/0 Zk,  3 kredity

   Pro bakaláře biologie součást nabídky modulu "Ostatní předměty", pro ostatní volitelné.

   Doc. Kratochvíl Zdeněk, Dr. (garant), Mgr. Vojtěch Hladký, Ph.D. (asistují: Mgr. Filip Jaroš, Mgr. Michal Schmoranz)

Těžištěm kurzu je moderní metodologie přírodních věd, zejména biologie.
Cílem je poukázat na to, kolik podob zkoumání světa mělo a má, nahlédnout nesamozřejmost podoby současné vědy.

Půjde hlavně o předpoklady matematizace přírody a mechanomorfní metafory poznávání; o to, jaké důvtipnosti i potíže s tím jsou spojené.
Co považujeme za vědu, co znamená "důkaz", kdy je ne-věda něčím pejorativním a kdy ne.

(No, správně by měl být modulový kurz řádně vyzkoušený a zavedený. Jenže tenhle poběží prvně, takže jste vítáni v roli pokusných králíků. Nehodláme vás manipulovat geneticky ani ideologicky. Riziko je snad sníženo i tím, že za 19 let na fakultě jsem už pár kurzů zavedl - a k tomuhle jsem se spolčil s několika mladšími nadšenci a budeme se u toho nejspíš společně hádat o věc a náležité pochopení.)

1. Historie a podoby vědecké metody a vliv techniky na vědeckou metodu (ZK).
Filosofie a metodologie vědy - lze dělat vědu o vědě? ( FJ)
Slovo věda je podbarveno množstvím společensky podmíněných významů. Následkem toho pociťuje většina lidí potřebu vztáhnout se k vědě pokud možno jednoznačně: přináší pokrok / je cestou do pekel / objevuje pravdu / je institucí jako každá jiná / "krize" / akademická půda.
Každý obor však má svou metodiku, která více či méně souvisí s předmětem zkoumání, je v různých disciplínách a v různých dobách překvapivě odlišná. Co tvoří jednotu vědy? (MS)

2. Věda v antickém Řecku. Proč Řekové až na výjimky nevyvinuli vědu na novověký způsob, když všechno potřebné již "znali"? Geometrizace světa. Odkrytí problému neúplné indukce v empirických vědách (ZK, VH).
V čem spočívají největší rozdíly mezi pozicí vědců období antiky a novověku, potažmo naší současnou vědou? Jsou nějaké vědecké metody současnosti v antice z principu nemyslitelné?

3. Renesance, Bacon, Galileo, Descartes, Newton. Rozhodující myšlenky pro ustavení novověké vědy (VH).
Indukce a matematizace, mechanomorfní metafora, formalizace fyziky (ZK).

4. Co pro vědu znamená matematika? Je matematika jazykem pravdy nebo spíše užitečným nástrojem? Matematické modely (FJ).

5. Kauzalita / empirismus (Hume). Kant: Je možná "čistá" přírodní věda? (MS, VH).

6. Pozitivismus a neopozitivismus. Problémy verifikace - analogie problému neúplné indukce. Jak se opřít o pozorování a experiment. Nebo vidíme jenom to, co jsme již očekávali? (MS)
Princip kompozicionality (ZK).

7. Pragmatismus a instrumentalismus. Hledání nové vědy bez metafyzických předpokladů (MS, VH).

8. Role statistiky v současné vědě (FJ). Předpoklady použití statistiky a kvantifikace pojmu informace. Vypovídají počítačové programy "pravdu" o světě?
Kybernetická metafora. (ZK)

9. Husserl (MS), Heidegger (FJ). Návrat k jevům a "věcem samým", pokus založit fenomenologii jako vědeckou metodu.
Hermeneutika (VH).
Je Heideggerova kritika vědy spravedlivá? (ZK)

10. Popper: Problém vědeckých teorií, jejich verifikace a falzifikace. Jaký je vztah mezi růstem vědeckého poznání a růstem vzdělanosti? Jak lze vytvářet pravdivé biologické teorie (MS).
Darwin a darwinismus podle Poppera (FJ).

11. Strukturalismus a jeho aplikace v různých vědních oborech (VH).
Jazyk, znak, diference, význam. Jazyková metafora odkrývání jazykových struktur.

12. Kuhn (VH), Lakatos. Historický a sociologický pohled na vědu (MS).
Feyerabend. Jak je otázka po metodologii vědy v době postmoderního myšlení důležitá? (MS) Může být věda důležitá pro postmoderní myšlení?
V Portmannově jménu. Lze být věrný jevům a tvořit vědecké teorie? (FJ)

Literatura:

Zájemci mohou většinu z představených nauk podrobněji poznat v následujících dílech:
 

B. Fajkus. Filosofie a metodologie vědy. Academia 2006.

K. Popper: Conjectures and Refutations. The Growth of Scientific Knowledge. Routledge 1989.

The Logic of Scientific Discovery. Routledge 1992.

(Logika vědeckého zkoumání. Oikoymenh 1997.)

All Life is Problem Solving. Routledge 1999.

(Život je řešení problémů, Mladá fronta 1998)

T. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí. Oikoymenh 1997.

I. Lakatos: Mathematics, Science and Epistemology: Philosophical Papers Volume 2,

Cambridge University Press 1978.

P. Feyerabend: Rozprava proti metodě. Aurora 2001.

Tři dialogy o vědění. Vesmír 1999.

G. Holton: Věda a antivěda. Academia 1999.

J.-P. Vernant: Technické uvažování u Řeků: jeho formy a hranice. In: týž: Hestia a Hermés.

Oikoymenh 2004, str. 151-172.

Z. Horský, "Mathématikos" a "fysikos" od Koperníka po Newtona. In: Pocta Newtonovi.

Pracovní materiály JČSMF, odb. skupina pedagog. fyzika, Brno, JČSMF 1986, str. 15-25.

Liz také: www.filosofie.webnode.cz