|
Vstupujeme do jeskyně.
Viz Plútarchos, De Pythiae
oraculis 394 f 1.
Je to nejsvětlejší a
nejpohodovější ze všech
jeskyní božího narození, co
jsem kdy zažil.
Tady se člověk ze začátku
trochu bojí právě jenom toho,
že se tady až podezřele není
čeho bát, po chvilce už vůbec
ničeho - a po hodině si není
jistý, jestli se vrátí do světa při
zdravém rozumu (jestli ho ještě
budou bavit jeho dosavadní
povinnosti). |