Verze .RTF
Zpátky na Rhodos a Dodekanéssos I
Na domovskou stránku fysis.cz
Na inkriminovaný obrázek
Hic Rhodus, hic salta !
Pokrok je tady, je to určitě. Otevřela mi oči jedna knížka, která mi náhodou padla do ruky. Je to
„Výbor ze spisovatelův řeckých. Díl I. Prostomluva. Nákladem a písmem F. J. Kastránka,
krajského knihtlačitele v Jičíně. 1826."
Našel jsem tento příběh:
Rozdíl básníře a hrdiny
Jináče trest za řeči smělé při víně.
Zasloužilý kupec jeden thebánský po vykonání plavby morské domů se navrátiv, něžností choti své vší mocí odpíral. I vidouc, kterak žádostivosti její nenásleduje, tázala se družka jeho, jak tomu srozuměti.
„Zemdlen jsem dalekau cestau svau", odvece zdráhavec a bez meškání k tovayšům svým se odebíral.
Tam pak při víně chlubivau řečí mnohé své skutky vynášeje zejména tím se chvástal, že na Rhodu ostrově sedmero statných ... (místo toto jest pro porušenost nečitelné) za jedinou noc obskákal.
Kupcová však obezředlná za sloupovím skryta s aupěnlivau péčí slova ta chotě svého vyslechla. I podivila se náramně, že by v cizích krajích takové dílo svedl, jehož doma nikdá poříditi nemohl. Avšak nehlesnauc ani, v tajnosti opět domů se odebrala a stavíc se spící, návratu muže svého vyčkala.
A když pak kupec, obmyslnosti její na žádný způsob netuše, do lůžka manželského podlé ní uléhal, „Hic Rhodus, hic salta!", strašlivým hlasem zvolala. (Zde máš Rhodus, zde skákej!" - Rhodus pak po česku co Růžovej ostrov, Roseninsel vyjádřiti se může.)
I vyskočil kupec, aučinkem těch slov jakoby za chřtán uchvácený, a z auleku se probrav, vzlykati počal nad nemaudrostí svau. A důmění pokornosti před chotí svau učiniv, v slzách přislíbil chvástavosti své budaucně v auplnosti se vystříhati
To znamená, že ještě knížka, kterou v roce 1826 „Vlastenecké mládeži věnuje překladatel",
ponechává historku v její původní, nevýchovné podobě. Nebo jinak výchovné. Nám byl už příběh
předkládán v takovém zpracování, že se nám rčení „Hic Rhodus, hic salta!" stalo jednoznačným
nástrojem mravního poučení. Nám zůstanou ta slova navždycky spojena s představou skoku
vysokého, ušlechtilého atletického zápolení a vůbec kalokagathie.
Umožnil to nepochybně rozvoj a pokrok pedagogiky, která od těch dob jistě i celou řadu dalších nechutností antiky přepracovala v duchu pokroku.
Emanuel Frynta: P. S.,
v: Závratné pomyšlení, Praha, ČS 1993.
Verze .RTF