Posudek vedoucího bakalářské práce

Zuzana Vlčková:

Evangelium podle Marie - Tři obrazy Marie Magdaleny

Podaná práce sestává ze dvou částí, z nichž první odpovídá titulu a druhá podtitulu.

I. část je vlastně důkladně komentovanou edicí překladu gnóstického Mariina evangelia z koptštiny a z řeckých zlomků. Už sám překlad z koptštiny zasluhuje obdiv - a stejně tak i důkladnost odkazů na paralely v křesťanských kanonických i v gnóstických spisech, teze novodobých interpretů a v neposlední řadě pak obsáhlý autorčin výklad (s. 12-34). Ten se opírá o výtečný celkových přehled v kontextech dané problematiky a vyváženě pracuje s detaily textu a tezí interpretů.

Jsem přesvědčen že sama tato část (s. 1-34) by plně dostačovala k tomu, aby se jednalo o mimořádně kvalitní bakalářskou práci (i její rozsah cca 63 normostran by k tomu opravňoval, nemluvě o její původnosti a jejím přínosu).

II. část je obsáhlejší. Představuje proměny obrazu Marie Magdaleny ve vrstvách: kanonický text NZ, gnóstické křesťanství a jemu příbuzné gnóstické proudy (kde je Marie Magdaléna často výsostnou figurou), pozdější církevní tradice (kde se ukazuje sklon k ustálené typologii i k moralizaci). Samostatně jsou pojednání ty křesťanské tradice, které nejsou gnóstické ani striktně církevní.

Tato část práce má pochopitelně různý charakter v různých vrstvách svého zkoumání. Obraz Marie Magdeleny v kanonických textech může autorka představit vyčerpávajícím způsobem. Bohatství gnóstických textů, jejich menší myšlenková konvergence a především mnohem větší role Marie Magdaleny v nich, nutí autorku ke kombinaci detailní práce s texty a přehledového pojetí. Koncentrace na „valentinovský" okruh je oprávněná jak vzhledem k tématu práce a k analogii Marie Magdaleny a ženské postavy Ducha, tak vzhledem k I. části práce. Ani v tomto labyrintu textů se však nevzdává neustálého vztahu k textovému základu. Tím spíše to pak platí o přehledu pozdější tradice, kde se práce soustředí na reprezentaci zlomů typologického pojetí.

Druhá část práce tak rozvíjí motiv, který byl podstatným způsobem přítomen v první části, v Mariině evangeliu. Závěrem přesvědčivě shrnuje, že v gnóstických verzích role Marie Magdaleny může i převyšovat roli apoštolů a učedníků.

K podstatným přínosům práce patří: původní český překlad koptského textu; jeho podrobný výklad; přesvědčivě provedený přehled vrstev typologie Marie Magdaleny. V neposlední řadě však práce přináší pochopení gnóse, které už není poznamenáno nekvalifikovanými jonasovskými tezemi. Tak se řadí vedle prací Petra Pokorného a soudobých interpretů - a rozhodně není „prací jedné knihy" (jednoho utkvělého schématu).

Pokud bych obě části této práce dostal samostatně jako dvě magisterské diplomové práce na oboru religionistika na FF UK a byl v roli oponenta, navrhoval bych každé z nich hodnocení výborně. Proto za daných okolností navrhuji limitní blízkost maximálnímu počtu bodů.

V Praze, dne 24. srpna 2000.

Zdeněk Kratochvíl

Zpátky na moji práci na FF UK

Zpátky na úvodní stránku fysis.cz