[Skythínos ... mluví o lyře, kterou]

1.1    uvádí v soulad

         Apollón podobný Zénovi, když veškeru (lyru, rozuměj: jakožto svět), začátek i konec

1.3    pospolu drží, za trsátko má však jasné světlo Slunce.

2.1.   Poslední i první ze všeho, v sobě samém všechno držící:

         Vždy jeden a ne jeden, neboť znovu jest, kdo jde sám mimo

2.3    sobě protikladnou cestu z toho, který jest

         uvnitř sebe ... avšak nám je zítra

2.5    třetím včera, včerejšek je zase zítřek.

(Žádnou položku C 3. 3. dál edice Diels-Kranz neuvádí ! - až pak C 3. 4)