| Tu se prý, jako znamení nebes, náhle objevili havrani (podle Ptolemaia to byli dva draci /Arriános, Tažení Alexandra Velikého, III.3/) a „přebrali vůdcovství tohoto pochodu, letíce spěšně před těmi, kdo jich následovali, a vyčkávajíce těch, kdo se zpožďovali a ubírali zvolna; a nejhodnější podivu bylo, jak vypráví Kallisthenés, to, že si svými hlasy bloudící v noci přivolávali a svým skřehotem je zase uváděli na stopu pochodové cesty“ (Plútarchos, tamtéž. Přeložil F. Stiebitz). Takto Alexandrova výprava šťastně došla až do oázy Siva. |
