* | ^ |
Adónis Kyperský princ zrozený z incestu. Zamilovala se do něho Afrodíté a taky Persefoné, Arés ho zabil. Recyklační mladík: Třetinu roku je s Persefonou v podsvětí, třetinu s Afrodítou a třetinu jak sám chce. Jarní slavnosti "Adónia" (jakési kyperské Velikonoce); východněji: Adónis jako Tammuz. Typově blízký je Attis, miláček bohyně Kybelé. |
|
Ariadné Princezna z Knóssu, která se zamilovala do athénského prince Thésea a pomohla mu v "Labirintu". Ten ji ovšem na Naxu opustil, protože zapomněl. Tam buď skočila ze zoufalství z útesu, nebo si pro ni přijel svou bláznivou lodí (lodí pirátů, kterou proměnil v loď opileckou) Dionýsos a vzal si ji za manželku. |
|
Attis Kněz a miláček bohyně Kybelé, který z vlatní lidské svatby prchal do hor před krásou bohyně. Recyklační mladík: Přřiel o život pod borovicí, ožívá v podobě fialek. Březnové slavnosti. Původně maloasijský kult. Typově podobný je Adónis. |
|
Európé "Evropa" byla pelasgická (lýkijská?, lúvijská?, pelistimská - "filištínská"?, fénická?) princezna z fénického Týru. Jejím bratrem byl např. Kadmos, zakladatel Théb. Zeus si ji unesl v podobě býka. |
|
Ganymédés Trójský princ, Diův miláček. Zeus ho unesl v podobě orla a na Olympu ustanovil svým číšníkem. |
|
Héraklés Vzorový héróos, oblíbený zvláště o Dórů. Diův levoboček s lidskou ženou, který si kvůli Héřině žárlivosti musel vysloužit svoji rovnoprávnost. Po jeho přijetí na Olymp se objevil problém, kam s jeho duší (no Hádu snad ne, ale na Olymp se nehodí, protože bohové přece duši nemají, nepotřebují ji). |
|
Ífigeneia (Ifigenie) Dcera Agamemnóna a Klytaiméstry, obětována Artemidě (viz Eurípidés: Ifigenie). Podle jiné verze se stala Artemidinou kněžkou. |
|
Narkissos (Narcis) Syn nymfy a říčního boha, který se zamiloval do vlastního obrazu na vodní hladině. Odmítnul lásku nymfy Échó, asi pomocí bohyně Nemesis byl znicotněn. Zvenku viděno: Znak sebestřednosti a upřednostňování virtuality, předzvěst konce naší "kultury". (Proto ho zařazujeme sem, ač to přesně vzato není člověk.) |
|
Odysseus Hrdina války o Tróju. Sice předstíral šílenství, aby do armády nemusel, ale musel. V homérských eposech má různé role. Ílias: "Odysseus lstivý". Odysseia: "Muž těžce zkoušený", kladný hrdina i se svou lstivostí, která se nakonec pozitivně uplatní. |
|
Ofeltés Nemejský princ, který zemřel coby mrně na uštknutí hadem. Na jeho počest Nemejské hry vedle Diovy svatyně (Nemea) na Peloponésu. |
|
Orestés Mykénský princ, syn Agamemnona a Klytamnéstry, kterou na radu Apollóna spravedlivě zabil, protože ta se svým souložníkem Aigisthem zabila Agamemnona. Pronásledován Erínyemi, očištěn v Delfách. Související: Élektra. Viz Aischylos, Oresteia. |
|
Orfeus Provizorní. |
|
Théseus Athénský princ a král. Podle některcý syn Poseidóna. Osvobodil athény z krétské závislosti, zabil Mínótaura. Na Naxu zapomněl na svou milenku Ariadnu a nechal ji tam Dionýsovi. Mythologický kontext: Théseus byl zapleten do spru mezi Poseidónem a Dionýsem o Naxos, aniž o tom moc věděl. |
|
Triptolemos Eleúsinský princ, civilizační hrdina. Syn krále Kelea, Démétér ho zasvětila a předala mu obilí. Na dračím voze šíří výdobytky post-neolitického zemědělství a náboženství. |
|
Ostatní mýtické postavy Iásón, Perseus a Androméda, Ífigeneia (Ifigenie), Aiás a Kassandra, Neoptolemos a Priamos, Linos, Taras, Belerofón a Pégassos, Diomédés, Paris. |
* | ^ |
Zpět na hlavní stranu |