A 1 /1 = Sextos Empeirikos, Adversus mathematicos IX, 360

Anaximenés, Idáios z Himery, Diogenés z Apollónie a Archeláos z Athén, učitel Sókratův ... [pokládají za princip všeho] vzduch.

A 1 /2 = Aristotelés, Metaphysica I, 7; 988a23-32

Mluví totiž o počátku jako o látce ... Tito všichni uvažují tutéž příčinu [látkovou] a stejně tak ti, kteří za počátkem činí vzduch, oheň, vodu, nebo něco, co je hustší než oheň avšak řidší než vzduch - někteří totiž tvrdí, že i toto je prvním živlem.

A 1 /3 = Aristotelés, De caelo III, 5; 303b10

Ti, kteří předpokládají pouze jeden prvek, a to jedni vodu, jiní zase vzduch, jiní oheň, jiní pak cosi jemnějšího než voda ale hustšího než vzduch. Říkají, že tento [prvek] objímá veškera nebesa a je bezmezný. Ti, kteří za takovýto [prvek] pokládají vodu, nebo vzduch, nebo něco jemnějšího než voda a hustšího než vzduch - z toho pak prý dále vzniká vše ostatní zhušťováním a zřeďováním - ti zapomínají, že sami považují [za prvek, princip?] něco jiného než dotyčný prvek.

A 1 /4a = Aristotelés, Physica I, 4; 187a12

Jsou dva způsoby toho, jak myslitelé přírody (fysikoi) mluví. Jedni totiž za [jsoucí] základní těleso považují jedno, třeba některý ze tří [těžších prvků], nebo něco jiného, co je hustší než oheň avšak jemnější než vzduch, všechno ostatní pak prý vzniká zhušťováním a zřeďováním a tak činí mnohé. Toto jsou ovšem protiklady, obecně vzato přebytek a nedostatek, jako když Platón říká „velké" a „malé", jenže toto Platón považuje za látku, zatímco jedno za tvar (eidos). Oni však považují jedno za látku, která je základem, zatímco protiklady považují za rozdíly a druhy [tvary?].
Druzí však tvrdí, že z jednoho se vylučují v něm obsažené protiklady, jak říká Anaximandros a ti, kteří tvrdí, že je jedno i mnohost, jako Empedoklés a Anaxagorás. Také podle nich se totiž vše ostatní vylučuje ze směsi.

A 1 /4b = Simplikios, In Physica 149, 5 Diels, in 187a12