Zdeněk Kratochvíl: Předsokratici - syllabus kuzu
Celetná 20, místnost 208 - Čtvrtek od 10:50
Řecké myšlení archaické a raně klasické doby. Kurs nepředpokládá znalost řeckého jazyka, nýbrž ochotu ke vstupu do originálního pojmosloví a práce s ním.
Celé se to odehrává v -6. a -5. století, tedy předtím, než vznikne to, čemu se přinejmenším od Platónovy doby říká "filosofie".
Letos to bude ovlivněno mou prací na knížce "Myšlení archaické Iónie a jejích dědiců" a inspirací kosmologickými modely, které představil Dirk Couprie.
Nejprve tedy úvod o žánrech, výrazových prostředcích, zachování textů a myšlenek, o interpretačních tradicích. Pak od mythografů a Míléťanů dál, s důrazem na iónské myšlení i na souvislosti s poezií, astronomií a lékařstvím.
Podrobný sylabus dodám koncem července, zatím jen pro informaci přikládám starý:
Okruhy témat:
1) Předběžné představení hlavních postav pozdně archaického a raně klasického myšlení. Zachování textů: doxografie, prameny, edice, způsoby značení zlomků. Literatura. Předběžný nástin jejich role v evropské filosofii od klasické doby po současnost. Problém anachronismu referátů a výkladů.
2) Otázka žánru. Na úrovni literární: gnómická próza, poezie, satyra, parafráze náboženské řeči, popis zkoumaného.
Na úrovni myšlenkové: mýtus nebo filosofie?, literatura nebo věda?, náboženství nebo jeho kritika? (Často nic z toho, ale svébytné myšlení, které je nutno dále
zkoumat.)
3) Základní okruh výrazů pozdně archaického myšlení:
fýsis, živly a jejich jména, protiklady (živlové i jiné), kosmos, harmonie, řádnost (spravedlnost), zkoumání, učenost, duše, řeč, mysl, jedno, daimón, bůh, bohyně,
osudová moc, vždy, jedno.
Některé jejich starší koncepce u epiků, synchronní u lyriků, později u tragiků a filosofů.
4) Typické syntaktické a rétorické prostředky protofilosofické řeči:
náboženské metafory, trojčlennost výroku, párování opozit, chiasmus, fonetická asociace, pohoršování se a naopak zase pohoršlivá řeč, standardní kritika
Homéra a Hésioda (i jiných), ztotožňování jmen a výrazů, odkazování na očividnou zkušenost („příklady").
5) Základní obrazy a myšlenkové figury u archaických protofilosofů: rovnávaha hladiny ve vzájemnosti výkyvů, koloběh vody, běh nebe, koloběh duše, plynutí, mez a bezmezno, polarity a apeiratické škály, řízení, část a celek, nepohnutost.
6) Doxografické umanutosti: „první objevil" cokoliv, „cestoval", „navštívil Egypt", vymýšlení zvláštních způsobů smrti, utváření genealogií „škol". Typus myslitele: zkoumatel, „muž boží", kritik. Dělení podle Díogena Laertia: iónská a italská větev, dále pak podle „škol". Aristotelův živlový a látkový ‘klíč k určování fýsiologů’. Časová a místopisná synopse, možnosti vzájemných vlivů, vzájemné odkazy, korespondence s kultovními místy a motivy. „Orfická" hypotéza.
7) „Sedm mudrců", zvl. Solón a Thalés. Gnómická próza a její morální naučení. Vliv a výjimky z něho. „Poznej sebe sama!" - souvislost s Apollónovým delfským kultem, další působení tohoto motivu. Další delfské a apollónské motivy, jejich vlivy a reakce na ně.
8) Spojnice Thalés - Anaximandros: sdílení života, obraz hladiny, koloběh vody, počasí, zkoumání nebe, geometrie.
Předloha pozdější „teorie". Cvičení s gnómónem. Mapa a „sféra". Nebe a kosmos. Atomizace kosmu zkoumáním a vyrovnávání tohoto deficitu.
9) Výklady Anaximandrova zlomku. Odkaz myšlení proměn a protikladů.
10) Spojnice Anaximandros - Anaximenés: „bezmezný", živlové proměny, počasí...
11) Pýthagorejci archaické doby: chatrnost pramenů, falsa; zvláštní charakter „školy", moralizace náboženství. Spojnice Miléťané - pýthagorejci: harmonie, logizace protikladů, matematizace přírody. Svébytné pojetí duše. Vliv a kritika.
12) Xenofanés: svébytný subžánr satyry, dědictví zkoumání, reakce na pýthagorejství, pre-eleatský motiv celosti. Xenofanův „poslední vtip": moralizace náboženství, logizace náboženství, noetizace božství. Možný vliv a reakce na něj.
13) Hérakleitos: svébytný žánr „řeči", výlučnost, dipolární myšlení; logos, přirozenost, probuzení, oheň a řeka, rozpětí a koloběh duše, harmonie, kosmos,
osud. Svérázná životní a náboženská koncepce: bez „pravdy" a morálky! Výklad několika zlomků. Možné návaznosti na Anaximandra a kritika ostatních
starších myslitelů. Parafráze Skythína z Teu a v hippokratovském korpusu. Dějiny nedorozumění.
Pokus o rekonstrukci koloěhu ve světě.
14) Parmenidovo jedno. Prooimion na „prahu" u bohyně versus logická ‘báseň’ o totožnosti. Dvě cesty a ta třetí. Vlivy: u eleatů, u Platóna; základ metafyziky.
15) Zénónova obhajoba Parmenida: aporie. Proč tak absurdní popis, díky němuž jsou aporie aporiemi? „Digitalizace" myšlení versus plynulost přirozených apeiratických škál. Možné vlivy u atomistů a některých „sofistů".
16) Empedoklés: archaická postava na prahu klasické éry, „muž boží", neologismy modelující archaismus. „Čtyřpólové" myšlení: nejen živly, ale především vnitřní i vzájemná podvojnost polarit. „Mísení". Výklad několika zlomků. Topos srovnávání Empedokla s Hérakleitem; omyl komparace s atomismem.
17) Anaxagorás: moderna na prahu klasické éry, „osvícenec", kritický zkoumatel, „teoretik". Nús a „mísení". Redukce na kvality. Omyl komparace s atomismem. Motivy Aristotelovy snášenlivosti.
18) Pýthagorejci klasické éry: hudební harmonie, noetizace duše, vědění. Vliv na Platóna. Nějaký atomismus?
19) Diskuse o antickém atomismu a Démokritových zlomcích; problém autenticity textu.
20) Diskuse o motivech myšlení některých sofistů.
Podmínky získání zkoušky nebo zápočtu:
Zápočet za 1 seminární práci = (po konzultaci) referát článku, rešerše tématu, interpretace pramenného textu, komparace sekundárních interpretací, překlad sekundární interpretace apod.
Zkouška za 2 seminární práce nebo za 1 zvláště dobrou nebo větší práci a kvalifikovanou diskusi jejích kontextů.
Základní pracovní literaura:
Karel Svoboda: Zlomky předsokratovských myslitelů, Praha 1962, 1990.
Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů, Pelhřimov 1995.
Pro ty, kdo jsou mocni originálních písmenek:
Herrmann Diels - W. Kranz, Die Fragmente der Vorsokratiker, Zürich-Hildesheim 198918.
Pracovní texty na www.fysis.cz, v rubrice Předsokratici.
Další literatura na prvních přednáškách.
Poslední aktualizace: 26. 6. 09
Zpátky na úvodní stránku fysis.cz