Důležitá varování nezasvěcencům:

1.  Tyto stránky neposkytují nutné praktické pomůcky, tj. retsínu, skleničky, přikusování atd.

2.  Správce těchto stránek nenese odpovědnost za následky, a to ani správně propváděného postupu. Je nutno si uvědomit tyto skutečnosti:
a)  Části Evropanů retsina nechutná. Zasvěcenci to považují buď za projev celkové otupělosti smyslů a ducha nebo za znak jiné než řecké duchovní orientace - rozhodně to však nevysvětlkují rasisticky.
b)  Ač retsina není alkohol, ba ani víno, přesto je víno jejím základem a je nejméně tak silná jako běžná středoevrospká vína (většinou 11 až11,5%).
c)  Kdo s retsínou naváže intimní vztah, ten po ní stále teskní, zvláště za vlahých letních večerů - a je tak vydán všanc neutuchající touze nebo ruinování peněženky (většinou střídavě obojímu, což je znakem životního a kosmického cyklu nedostatku a nasycení - viz Hérakleitos, zlomek B 65).

3.  V Česku je na rozdíl od Řecka retsína velmi drahá, dokonce dražší než řada slušných vín, takže Uvedení podle bodu II. je značně nákladné (vždy nad 100 Kč).

1.  Podle běžné mediteránní praxe se na retsínu nemusí nutně vztahovat nábožensky motivované zákazy pití alkoholu a vína. Mohou k ní tedy přistoupit taské moslemíni a dokonce i abstinenti z přesvědčení.

2.  Retsínu může člověk pít sám, ve dvou (ať už jde o kamarády nebo milence) i s více přáteli (samozřejmě však ne s davem, byť by čítal jen několik nápodob lidí).

3.  Retsína je odolonější než víno. Snáší dopravu, změny teplot - a načatá se neničí tak rychle (to je však bezpředmětné, snad s výjimkou dvoilitrovek). Dobře snáší i silné ředění.

4.  V Řecku je retsína mnohem levnější než víno (a výrazně lepší nežvína levné kategorie), takže Uvedení podle bodu I. je dostupné snad každému, kdo má to štěstí, že se právě ocitá v této božské zemi.

Základní informace

Retsina povstává přidáním píniové (borové) pryskyřice do vykvašené hroznové šťávy takového typu, že by z ní jinak vzniklo slušné stolní víno. Pryskyřice funguje jako přirozená konzervace a jako natrpkle voňavé koření.
Různé retrsíny se od sebe liší ne jenom použitými hrozny, nýbrž taky různě výrazným naretsínováním.
V Čechách a na celém území Řecka je k dostání jen několik druhů naveliko dělaných retsín. Ty nejsou špatné, ale zasvěenec ocení lokální retsíny, zvláště ostrovní, které se většinou prodávají jen v regionu svého původu nebo ve velkých kšeftech v Athénách. Jsou mezi nimi milé obyčky rozličných chutí - i vznešené retsíny, které se pak ovšem cenou blíží vínu. K orientaci může přispět náš Průzkum retsin.
Retsina je většinou bílá. Růžové a červené retsíny (kokinela) se často nepotkávají ani v Řecku,
i když v Čechách je teď kupodivu k mání růžová Tsantali. 

"Prohlašuji, že jsem si vědom všech výše uvedených skutečností
a souhlasím s Uvedením do retsinosofie,
a to:

      buď   I. v podmínkách řeckých    -    nebo  II. v podmínkách českých."

"Ne" - zpátky!