TEXTOLOGIE  NOVÉHO ZÁKONA

Papyry
Majuskulní kodexy na pergamenech
Minuskulní kodexy
Překlady: latinské, syrské, ostatní
Novodobé edice
Textové typy ve staré tradici NZ
Vznik a zachování jednotlivých knih NZ
 

Papyry

Skoro 90 Nz papyrů z 2. až 8. st., většinou nálezy z Egypta,většinou zlomky papyrových kodexů, nejčastěji 17 x 26 cm.Až do 4.st. se vzácně užívají i svitky (p12, p13, p18, p22), které byly asi původní podobou, kterou v 2. st. vytlačovaly papyrové kodexy.

Egyptský typ textu (nejvýznamnější: starý a cca r. 300 recenzovaný).

Papyry Chester-Beatty (nyní: Dublin, části i: Vídeň, Michigan), dohromady pokrývají velkou většinu Nz:

p45 - 3.st. (snad l.pol.?), obsahuje rozsáhlé zlomky Mk, Mt, Lk, J, Sk

p46 - kolem r. 200, Pavlovy epištoly (téměř celé) a list Židům

p47 - 3.st., Apokalypsa (rozsáhlé zlomky)

Bodmerovy papyry, nález r. 1930 (Bodmerova knihovna v Cologny u Ženevy):

p66 = Bodmer II., kolem r. 200, téměř celé Janovo ev., nález r.1956

p72 = Bodmer VII. a VIII., konec 3.st., Petrovy epištoly, Juda,

části řeckého textu Sz (LXX) a nekanonické texty (např. 11. óda Šalam.)

p74 = Bodmer XVII., 7.st., Janovy epištoly, zlomky Skutků

p75 = Bodmer XIV. a XV., kolem r. 200:

Bodmer XIV. - většina textu Lk (kap. 3 až 24)

Bodmer XV. - téměř celé Janov ev., skvělý text i s interpunkcí

Ostatní zvlášť zajímavé papyry:

p1 - 3.st., zlomky evangelií (Philadelphia)

p4 = „Merellus", 3.st., Lk, téměř celý, nález 1937, (Nár.knihovna v Paříži).

p23 - rané 3.st., zlomky Jakubovy ep. (Urbana Ill.)

p30 - 3.st., zlomek 2Tess, (Ghent)

p32 - kolem r.200, zlomky 1-2 Tit, Tim

p48 - pozdní 3.st., zlomky Skutků (Florencie)

p52 = Rylands Greek 457 (Manchester), paleograficky nejstarší: r. 140 až 150, (podle Robertse dokonce r. 125). Malý zlomek Janova ev. (J 18,31-33 a J 18,37-38).

p64 - kolem r. 200, Zlomky Matouše (kap. 3; 5; 26). (Oxford a Barcelona)

p77 - kolem r. 200, zlomky Matouše

Majuskulní kodexy

Na pergamenu - skoro 300 Nz kodexů z 3. až 9. st., většinou fragmenty, ale i řada úplných, některé jsou kontinuálně chované, různé textové typy

Nejstarší:

0189 - zač. 3.st., nejstarší Nz pergamen, zlomek Skutků 5,3 - 5,21 (Berlin)

0212 - 3.st., zlomek Tatianova Diatessara z Dura Europos

Relativně úplné kodexy:

Ŕ = S = 01 = Sínajský, 2.polovina 4.st. (r. 1859 Tischendorf v klášteře sv.Kateřiny, nyní v Britském museu). Kromě Nz také části Sz (LXX), list Barnabášův a Pastýř Hermův.

A = 02 = Alexandrijský, 5.st., od r. 1098 majetkem Alexandrijského patriarchy, nyní v Britském museu. Kromě skoro celého Nz, obsahuje i Sz (LXX).

B = 03 = Vatikánský, poč. 4.st. z Horního Egypta, nejstarší rkp většiny textu Bible včetně Sz (LXX), z Nz chybí jen Apokalypsa, 1 a 2 Tim, Tit, Filemon a část listu Židům. Možná je to rkp pořízený Eusebiem na příkaz Konstantinův. Ve Vatikánské knihovně byl už před první katalogizací za Mikuláše V., r.1475.

C = 04 = Ephraemi Syri rescriptus, 5.st., rekonstrukce zbytků písma po přepisu (ve 12.st.) spisy sv. Efréma Syrského, (Nár. knihovna v Paříži) Asi 2/3 textu Nz.

D = 05 a 06, kodexy Theodora Bézy (fr.reformátor), řecko-latinské:

05 = Cantabrigiensis, (Cambridge), 6.st., evangelia a Skutky v širší (západní) redakci

06 = Claromontanus, 6.st., Pavlovy listy západní textový typ (Clermont u Beauvais)

G = 011 = Drážďanský, západní textový typ

012 = Boerneriabus, 9.st., řecko-lat. bilingva, západní textový typ

N = 022 = Purpureus Petropolitanus, 6.st., psaný stříbrem a zlatem, evangelia (Patmos a Britské museum)

W= 032 = Freer, kolem r. 400, obs. 4 evangelia, má vlastní závěr Marka za Mk 16,14 (znal je i Hieronymus) = „Freerovo logion"

Q = 038 = Coridethi, 9.st., „caesarejský" textový typ, (Tbilisi)

Minuskulní kodexy

přes 2700 rkpp od 9.st.

Nejstarší (9.st.): 33 („královna minuskulních rkpp"), 1080, 1862, 2500.

„Rodiny":

Family Kirsopps Laek = f l = l = 13, 69, 124,...

Family Ferrar = f 13 = f = 1, 118, 131, 209, ....

Lekcionáře - velké množství, ale pozdní

Citáty v dílech křesťanských autorů - od pozdního 2.st., mnohdy i doklady o ústním tradování textu.Většinou ve staré době bohužel zpaměti, ale občas i pečlivé citace v předlohách komentářů a v kritických dílech.

Latinské překlady:

Vetus Latina: Itala, Africana

Vznikají od 2.st. hlavně v Africe proconsularis. Už Augustinus a Hieronymus si ztěžují na jejich nízkou úroveň a různost textů. Na Z vliv až do 13.st. Text je důležitý spíše pro pochopení tradic latinské theologie. Zachované rkpp od 5.st.

(Poslední stopa: kuriozní „Gigas liber" z Podlažic u Chrudimi, 13.st., Sk a Ap ještě ovlivněné Vetus Latinou, nyní ve Stockholmu.)

Vulgata versio

Římský bp Damasis (366-384) pověřil Hieronyma ze Stradonu revizí Vetus Latiny. Ten ji provedl podle řeckých rkpp byzantského typu. Revizi překladu evangelií dokončil r. 383, epištol poč. 5.st. (nebo jeho žáci). Text se pomalu prosazoval.

Rkpp od téměř pramenné doby: Codex Sangaliensis z poč. 5.st. (St.Gallen).

Rozdělení na kapitoly (ujalo se i pro řecký text): Stephan Langton r.1206.

Na rekonstrukci Vugáty pracuje opactví v St.Girolamo, OSB.

Tridentský koncil r.1546 přijal jako oficiální text, ed. Sixta V., r. 1590 (mnoho chyb). Revize: ed. Klementa VIII., r.1592, ale teprfve 3.vyd. r. 1595 je oficiální.

„Neo-Vulgata" (Roma 1979) je nový oficiální latinský překlad, pouze respektující usus Vulgaty.

Syrské překlady:

Syrský překlad Tatianova Diatessara.

Syrské překlady textů Nz nezávisle na harmonizaci:

Syrské verze od 2. (?) do 4.st., rkpp doložené od 4.st.

Pešitá - přeložil bp Rabbala (411-435), od 10.st. zvána takto („Jednoduchá") oproti překladu mnicha Harkela (r.616) s rozsáhlým aparátem.

Ostatní překlady v 1. tisíciletí:

Koptské překlady - vznik od konce 3.st., nejdříve na jihu (sahidicky), pak i na severu (bohairicky aj.).

Ethiopské překlady - vznik 5. - 7.st.

Núbijský překlad - 6.st.

Arménský překlad - od konce 4.st. pod vlivem syrských.

Gruzínské překlady (geo) - od 5. st. ze syrských a arménských od 7. st. z řečtiny.

Gótský překlad - 4.st. z řečtiny.

Staroslovanský (slav.) - 9. až 12. st.

Textové typy tradice Nz:

Egyptský - vznikl Hésychiovou očišťující recenzí (koncem 3.st. nebo kolem r. 300 v Alexandrii) velmi podobné starší textové tradice egyptských papyrů, jako jsou např. p66, p72, p75 (Bodmer), nebo v četných citátech u Klémenta Alexandrijského (koncem 2.st.). Je to nejkonzervativnější místní verze, dříve považovaná za „neutrální" text (oproti všem jiným místním verzím).

Typické kodexy: Sínajský, Vatikánský, minuskulní 33.

Verze s mírně větší variabilitou = „alexandrijský" text: např. kodexy Alexandrijský a Ephraemi i koptský překlad ze severního Egypta.

Caesarejský - verze egyptského, odlišitelná jen v textu Marka: p45, W, Q, minuskulní f 1, f 13.

 

Byzantský - synonyma: obecný = koiné, říšský, Lúkianova recenze, syrský.

Vznik nekvalitní recenzí v 2.pol. 3.st. v Antiochii; zachováno velmi mnoho nepříliš starých opisů - stále užívaný text až po renesanční knihtisk a současnou řeckou liturgii. Nejčastější předloha pro překlady od Vulgáty do konce 19.st.

Kombinuje varianty textu, harmonizuje paralely. Drobné ideově motivované úpravy.

Západní - vznik asi v Sýrii, podobné jsou už citace u Iústina, typický je Bézův kodex: rozšiřování textu, interpolace, hodně různočtení, harmonizace, nejméně věrohodný. Nejčastěhší na západě už od Eirénaia, zvl. v latinských textech (Tertullianus) a ve starolatinských překladech. Jeho varianty jsou asi už starého původu (2.st.). Nebyl nikdy recenzován.

Novodobé edice řeckého textu

Ed. „Alkala" (Španělsko) - 1514, ale vydáno 1520 (po souhlasu Lva X.) jako součást Polyglotty (Nz řecko-latinský) komparace několika byzantských rukopisů.

Erasmus Rotterdamský u Frobenia v Basileji - 1516, ve spěchu podle byzantských minuskulních rkpp. Závěr Apokalypsy je dokonce Erasmův překlad z latiny do řečtiny. Předloha reformačních překladů. Reedice u Roberta Stephana v Paříži opravují podle Alkaly a r. 1551 rozdělují na „verše".

Bézovy edice podle Erasmova v Paříži opraveného textu a ne podle jeho kodexů.

„Textus receptus" = úprava textu Erasmus/Béza u Elzevirů v Leydenu r.1633.

Kritická vydání:

(Od 18.st. začínají uvádět i ne-byzantské varianty, 19.st. odstoupení od byzantského „textu receptu".)

Tischendorf, Gregory - 1869 až 1894, podle Sínajského kodexu (egyptský typ textu).

Wescott, Hort - 1881, první vědecké vyd. založené na rkpp z různých skupin.

H.von Soden - 1902 až 1913, první vyd. z rozsáhle zpracovaným aparátem, na ně navazují běžná vyd. Soden- Eb.Nestle, která definitivně vytlačila byz „textus receptus".

Od 1979 kritická rekonstrukce textu s variantami - K. Aland a spol., stále vydáváno.

Novodobé překlady

Martin Luther - r. 1519 podle 2. Erasmova vydání.

Bible kralická - 1579

Vznik a rukopisné uchování spisů Nz

a nejstarších nekanonických textů
 

 

Spis	Místo vzniku	Doba vzniku	Nejstarší zlomek	Nejstarší celý text
Marek	Řím ? / (Alex.??)	začátek 70. let	3. st.	3. st.
Matouš	Sýrie, Antiochie ?	kolem 80 / 80. léta	kolem r. 200	3./4. st.
Lukáš	Řecko/Efes/Řím?	80. léta	kolem r. 200	3. st.
Jan	Malá Asie / Sýrie	90. léta	140-150	kolem r. 200
Skutky	Řecko / M.Asie?	80. / 90. léta	rané 3.st.	l.pol. 4.st.
Římanům	Korinthos	55	kolem 200	kolem 200
1-2 Kor	Efes / Filippy	52 - 54	kolem 200	kolem 200
Galaťanům	Efes	52 - 53 ?	kolem 200	kolem 200
Efesanům	M. Asie, Efes	80. léta	kolem 200	kolem 200
Filipanům	Efes ?	54 ?	kolem 200	kolem 200
Kolosanům	Řím ? / Efes ?	(60.?) / 70. léta	kolem 200	kolem 200
1 Thess	Korinthos ?	50 / 51	kolem 200	kolem 200
2 Thess	Malá Asie	70. léta	3.st.	1.pol. 4.st.
1-2 Tim, Tit	Efes ? / Kréta?	kol. 100/ 100-140	kolem 200	2.pol.4.st.
Filemonovi	Efes ?	54 ?	kolem 200	kolem 200
Židům	Efes? /řec.Egypt?	80. léta ?	kolem 200	kolem 200
Jakub	?	konec 1.st.	rané 3.st.	1.pol.4.st.
1 Petr	Řím / M.Asie	70.-80. / 90.léta	3.st.	konec 3.st.
2 Petr	M.Asie/Řím/Alex.	110 / 120-150	konec 3.st.	konec 3.st.
1-3 Jan	Sýrie/M.Asie,Efes	90.léta / 100-130	1.pol.4.st.	1.pol.4.st.
Juda	Alexandrie ??	100? / 120-150	konec 3.st.	konec 3.st.
Apokalypsa	Patmos / Efes	70.- 80. léta	3.st.?	1.pol.4.st.
„pramen Q"	Palestina ?	40.l.?!-50 /60.léta	v redakci Mt, Lk	v redakci Mt, Lk
p. Egerton 2	? / Egypt ?	? / 1. pol. 2.st. ?	150 / konec 2.st.	-
1 Klém.Rom.	Řím	počátek 90. let	5.st.	11.st.
Ignatios	Antiochie, Smyrna a Troada	110 až 117	5.st., lat. překlad	11.st.
Papias (zlomky)	M.Asie,Hierapolis	115	(zl.u Eirén.)
Polykarpův list	Smyrna?	107 / 135	4.st.
Didaché	Sýr,Palest,Egypt?	vrstvy 70 až 160		11.st.
Pastýř Hermův	Řím	kolem 150	4.st.
Barnabášův list	Egypt,Alex./Sýrie	kolem 130 ?	4.st.
Tomášovo ev.	Edessa /Sev.Sýrie	90.léta / 140-150	ř.(orig.) 200	4.st.,koptský př.
ev. Hebreů	Egypt řec-žid-kř	zač. 2. st.
NHC III, 5	?	110-130 (zdroj90)		4.st., koptský př.
NHC I, 2 ?	1. polovina 2.st.			4.st., koptský př.
Evangelium Pravdy	Sýrie /Alexandrie	130-150/150-170		4.st., koptský př.
Aristeidova Apologie	Athény ??	kolem 130 ?