Pořadí a rozčlenění podle edice Diels-Kranz:

Hérakleitův život a dílo: A 1 až A 4

A l

V tomto souborném referátu Diogena Laertia je pramen osmi zlomků v jejich kontextu zachování a paralela 1 zlomku. Dále tam jsou verze, parafráze nebo analogie 15 zlomků nebo jejich částí.

A 1.3 - ptal se lékařů - viz B 58; zemřel na hnoji - viz B 96 - Hnůj je pěkný příklad "obratu ohně" (B 31), neboť je právě svou vlhkostí schopen samovznícení.

A 1.4 - role nemoci B 111; psi ho nepoznali B 97; proměny B 90; volba odpadu B 9; prase ve hnoji B 13

- Neanthova verze: suchá duše B 118

- epigram - zhasnutí světla v očích B 26

A 1.5 - ptal se sám sebe - verze B 101

A 1.6 - Theofrastos přičítá jeho trudnomyslnosti - viz A 4

A 1.8 - všechno vzniká skrze protikladnost - viz B 8

A 1.9 - jasné výpary, nádoby - viz B 6, A 12 /2

A 1.10 - zatmění - viz A 12 /6

A 1.12 - potápěč - viz A 4 /3, viz panta rhei

- Músy - viz Sofistés 242e

- Kormidlo - viz B 41, B 64

- jeden svět mravu = jeden svět obratu - viz obraty ohně, nejúplněji v B 31

A 1a

Suidás, slovníkové heslo Hérakleitos

Jiné heslo (Délský potápěč) zpracovává tradici A 4 /3.

A 1b

Smrt vymyšlena v kontrastu s naukou.

A 2

Strabón cituje Ferekyda z Athén, historika z -5. st. (ne mytologa ze Syru).

Viz: Pausaniás VII, 2, 6-9

A 3

Klémentův překlep ve jménu Hérakleitova otce

A 3a / 1 - Obsahuje verzi B 121. Hermodóros - viz A 3a /2

A 3a / 2 - Viz Cicero, Tusc. disp. V, 36, 105.

A 3b / 1 - Epičtěji rozvedená verze příběhu, který je v A 3b /2.

A 3b / 2

A 4 / 1 - Viz B 1.1 - ambivalentní postavení AEI. Hérakleitos to dělá záměrně jako specifický výrazový prostředek, nejméně v 11 zlomcích, asi jich ale je kolem 20.

Viz kap. Výrazové prostředky !

Hlavně je tento Aristotelův text cenný pramen pro čtení "Vůči řeči o tom, co je třeba".

A 4 / 1a - Viz B 1.1 - Srozumitelněji vyložená nepravdivá výtka z A 4 /1.

Hlavně však doklad o správném čtení a rozumění tou deontos. V uvození zlomku to totiž opakuje s jiným svým vlastním předchozím slovem, takže to není závislé na dodatečném vložení mezer do řeckého textu. Pak cituje dvakrát s různými možnostmi pochopení ambivalence AEI.

A 4 / 2 - Srozumitelněji vyložená nepravdivá výtka z A 4 /1.

A 4 / 3 - Viz A 1.12

Hérakleitos - náčrt nauky: A 5 až A 6a

A 5 / 1

A 5 / 2 - svět, oheň, osud.

A 5 / 3 - Vzduch - viz B 76.

A 5 / 4 - Vzduch - viz B 76.

A 5 / 5 - Viz B 90 ! Oheň v řemeslech je často v Hippokratových parafrázích Hérakleita (C).

A 5 / 5a - Papyrus Derveni col. 9.2-10

Referát o rolei ohně při proměnách, možná v raně klasické době převzatý z některého "Potápěče".

(2) "domnívají" - viz B 14a.6, B 17, B 27

(5) role ohně - B 30, B 67, B 90; A 1,8; A 5 /5

(6) "čeří" (tarassoi) - B 125 ve čtení Alexandra.. Vojtěch: optativus obliquus, proto "prý".

(7-8) "odvrátit" (vzdálit, proměnit) - viz B 31.

(9) "dotkne (se)" - uchopit, zažehnout, viz B 26 !

A 5 / 6 - Obsahuje B 10.

A 6 / 1 - Obsahuje B 91.

A 6 / 2 - Viz B 42, A 22.

A 6 / 3 - všechno se pohybuje jako proudy, viz A 6 /7

A 6 / 4 - všechny věci jsou dětmi proudění a pohybu

A 6 / 5 - 'zlatý provaz' = Slunce v pohybu

A 6 / 6 - když Slunce zapadne - viz B 16.

A 6 / 7 - že všechno plyne, viz A 6 /3

A 6 / 8 - trvá jedno, které se proměňuje - viz B 67, B 84, B 90

A 6 / 9 - obsahuje paralelu B 49a; viz B 12, B 91.

A 6a

Jedno i protiklady od Mojžíše !

Hérakleitova nauka - poznávání: A 7

A 7 / 1 - 5

Aristotelovo čílení nad bipolárním myšlením. Viz B 49a, B 91.

Hérakleitova nauka - božství: A 8, A 9

A 8 / 1 - Cyklický oheň a bůh - viz B 67. Osud a řeč - viz B 137, B 50 (?)

A 8 / 2 - 3 - viz B 137

A 9

Viz Thalés A 1.27

Hérakleitova nauka - svět, proměny, cykly ohně: A 10

A 10 / 1 - Obsahuje B 10; viz také paralely B 51

A 10 / 2 - střídavý svět - viz B 30, B 31

A 10 / 2a - Alexandrova parafráze úvodu B 30

A 10 / 3 - viz B 7 (dým - nozdry), B 66 (oheň přijde a zachvátí), A 13 /2 (léto vzplanutí)

A 10 / 4 - Obsahuje B 30.5

A 10 / 5 - Thalés, Pýthagorás, Empedoklés, Ekfantos, Parmenidés, Melissos, Hérakleitos, Anaxagorás, Platón, Aristotelés a Zémón říkají, že svět je jeden.

A 10 / 6 - záměr = epinoia; viz gnómé v B 41, B 78

A 10 / 7 - Parmenidés, Hérakleitos, Stratón a Zénón říkají, že nebe je ohnivé.

A 10 / 8 - viz B 31

A 10 / 9 - viz B 31, B 65, A 11 /5, A 13 /2, Anaximandros A 12, A 27 /3.

A 10 / 10 - obsahuje B 124

Hérakleitova nauka - astronomie a meteorologie: A 11 až A 14

A 11 / 1 - Parmenidés a Hérakleitos říkají, že hvězdy jsou shluky ohně. Viz B 99.

A 11 / 2 - Hérakleitos a stoici tvrdí, že hvězdy se živí z pozemského výparu. Viz B 12, A 15 /1, A 15 /3 (duše), B 67 (kadidla oběti).

A 11 / 3 - viz B 139 - hvězdy jsou určeny vzhledem k počátkům

A 11 / 4 - viz B 6 (Slunce denně nové), B 100 (doby), A 11 /5 (výpar z moře), A 12 /1 (pochodeň vystupující z moře)

A 11 / 5 - viz A 1.9 (jasné výpary, nádoby), A 10 /9, A 12 /1

A 12 / 1 - viz B 100, A 11 /4, A 11 /5

A 12 / 2 - Slunce dutá mísa - viz A 1.9; Luna A 12 /4, o Zemi Archeláos A 4.

A 12 / 3

A 12 / 4

A 12 / 5

A 12 / 6 - zatmění, viz A 1.10; viz Anaximandros A 21 /4 (Slunce), A 22 /3 (Luny)

A 12 / 7 - špatnosti jen po Lunu

A 13 / 1 - velký rok - A 13 /2

A 13 / 2 - Viz A 10 /3 (všechno se stane ohněm); A 10 /8; A 10 /9; B 31, B 65, B 67, B 139.

A 14 / 1 - hřmění - Anaximandros A 23 /1

blesky - zapálení a pohasnutí - B 30 - asi zkouška na ekyprósi (A 14 /2);

viz Anaximandros A 11.7, A 23 /1

A 14 / 2 - viz B 26 zapalování světla

A 14a / 1 - viz B 12, B 31, A 14a /2

A 14a / 2

Hérakleitova nauka - duše, vnímání, řeč, mysl: A 15 až A 17

A 15 / 1 - viz B 12

A 15 / 2 - duše je jiskrou hvězdné bytnosti.

A 15 / 3 - duše světa je výpar z vlhkostí ve světě. Duše v živých bytostech vzniká stejným způsobem

A 15 / 4 - myslíme ohněm nebo mozkem?

A 15 / 5 - Parmenidés, Hippasos a Hérakleitos říkají, že duše je ohnivá.

Viz B 36, B 45, B 77.

A 16 / 1 - Sextos Empeirikos, Advdversus mathem. VII, 126 - 134:

(126) H. ... pokládal smyslové vnímání za nevěrohodné - B 107, což se rovná tvrzení, že věřit nerozumným smyslům přísluší jen duším barbarů ... (!!!)

(127) ... že to, co nás obklopuje, je rozumné a myslící. - Viz Anaximenés B 2.

Od odst. 127 je to asi citát z Poseidónia (Fr. 353 Theiler) !

(128) ... Homér: "Takový zajisté duch (noos) jest ve všech pozemských lidech - viz B 40, B 104, B 114,

jaký je den, jejž otec všech lidí a králů jim sešle." - Viz zápas v B 53 !

Také Archilochos říká (fr. 68 Diehl), že lidé mají takové smýšlení (fronein), "jakého dne jim ho Zeus dá" - cfr. B 17, B 42 (Archilochos), B 106 (povaha dnů) !

Totéž je řečeno i u Eurípida (Troad. 885-7): "Vidět a poznat, ó Die, kdo jsi, je těžké a matoucí! Ať jsi nutností přírody, nebo mysl (nús) lidí, vzývám tě." - viz A 20

(129) Podle Hérakleita se tedy stáváme rozumnými (noeroi), když tento božský rozum (logos) vtahujeme při dýchání; ve spánku na něj zapomínáme, ale po probuzení se opět stáváme rozumnými ... - viz B 1, viz C 1.7

(130) Při bdění pak opět vyhlédáme smyslovými drahami jako nějakými okny a díky spojení s tím, co nás obklopuje si znovu opatřujeme rozumovou schopnost. Má se to s tím podobně, jako když se uhlíky přiblížením k ohni proměňují a rozžhavují se, zatímco vzdálením od ohně hasnou ... - viz B 26

(131) Hérakleitos říká, že kritériem pravdy je tento společný a božský rozum (logos) ... - viz B 1, B 2

Pročež to, co se ukazuje všem společně, je důvěryhodné, neboť je přijato společným a božským rozumem, zatímco to, co napadá nějakého jedince, je z protikladného důvodu nevěrohodné. - To je skeptický a aristotelský výklad (všeobecnost; indukce, abstrakce), nikoli Hérakleitovo "společné" (xynon)!

(132) Když ... začíná dílo O přirozenosti, ukazuje na to, co nás obklopuje, těmito slovy: = B 1. Porušený text Hérakleita u Sexta.

(133) Když těmito slovy výslovně uvedl, že vše činíme a myslíme díky účasti na božském logu, postupuje o něco dále a dodává: = B 2, viz A 20.

Rozvaha (fronésis) totiž není nic jiného než výklad (exégésis) způsobu uspořádání veškerenstva ...

Citát Hérakleita je Sextem pomršený.

(134) A v těchto slovech nyní nejvýslovněji říká, že společná řeč (logos) je kritériem toho, co se ukazuje, že ty věci, které se ukazují všem společně, jsou věrohodné, poněvadž jsou posuzovány společným rozumem (logos), zatímco však věci, které se jeví komukoliv samotnému jednotlivě, jsou falešné.

A 16 / 2

člověk není rozumný, neboť soudné je pouze to, co obklopuje - viz B 78, B 70

A 16 / 3 - dtto

A 17

Hérakleitos říká, že duše opouštějící tělo se navrací k duši veškerenstva, se kterou je stejnorodá - viz B 45, B 36

Hérakleitova nauka - lidé

A 18 - dospívání - viz A 19

Viz C 1.8, C 1.9

A 19 / 1 až 3 - dospívání - viz A 18

A 19 / 4

A 20 - viz A 16 /1, ale tam (= Sextos) bez obrazů a věštění. Viz B 67a !

A 21

cílem života je zalíbení (euarestésis), cfr. B 138, cfr. Anaxagorás A 29 (nazření, svoboda);

euarestésis je asi pozdní výraz, prvně snad u Chrýsippa, fr. 912.18 von Arnim

A 22 / 1 až 4 - viz B 42, B 80

Viz C 1.9, C 1.8, C 1.18

A 23 - viz B 40