Zpátky k Hérakleitovi
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz
Hérakleitos z Efesu
Zlomky DK 22 B
Obsahuje český překlad všech
zlomků, které edice Diels-Kranz značí jako "přímé" - B - včetně
jejich verzí, a zlomky dále dohledané.
(Poslední aktualizace 1. 2. 2009)
zatím je možné použít ještě i starou verzi
O překladu (taky výklad značek) Na zlomky B ve výkladovém pořadí
|
|
Zlomky B v číselném pořadí edice Diels-Kranz: |
|
||||||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
|
(B 109) |
|
|
|
||||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||||
|
|
|
|||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||
|
|
Zlomky B ve výkladovém pořadí ZK (zleva doprava): |
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Na zlomky B v číselném pořadí edice Diels-Kranz
Linky z označení zlomků míří na poznámky ("Scholia")
|
B 1 (Kahn I) 1 Vůči řeči, která zavazuje - vždy - nechápaví jsou lidé, jak předtím než ji slyšeli, 3 tak poté, co uslyší prvně.
5 podobají se nezkušeným, když zakoušejí taková slova i díla, 7 jak je já vykládám, když každé rozlišuji podle přirozenosti 9 a ukazuji, jak se to s nimi má.
11 tak jako
zapomínají, /co dělají,/ když spí. Sextos Empeirikos, Adversus
mathematicos VII, 132 = A 16 /1, 132 (1-11)
Ostatním lidem však uniká, co dělají, když bdí, 11 tak jako jim uniká, co zapomínají, když spí. 1 Vůči platné řeči nechápaví jsou lidé, ... 1 Vůči jsoucí řeči nechápaví jsou lidé, ...
B 2 (Kahn III) 1 [Pročež Hérakleitos výslovně poukazuje na to, že všechno konáme a myslíme díky účasti na božské řeči, 3 když krátce poté ještě připojuje:]
7 žijí mnozí tak, jako kdyby měli své vlastní vědomí.
Verze překladu s opravou textu podle začátku B 1 u Aristotela: 6 Ačkoliv je řeč, která zavazuje, společná, ...
B 3 (Kahn XLVII) 1 [O velikosti Slunce: ... Hérakleitos říká, že] z
šíře lidské stopy. Aetios, Placita philosophorum II, 21, 4 = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 890c 10 (= D. 351, 20)
[Podle Hérakleita] /je Slunce/ jako chodidlo. Aetios, De placitis reliquiae (Theodoreti et Nemesii excerpta), p. 351, 12 (Theodórétos IV, 23) Diogenés Laertios, Vitae philosophorum IX, 7 = A 1, 7
... [Zdalipak nemá řád/........../ kosmos? 5 stejným /způsob/em Hérakleitos /... /, že to, co je společné, __ pře/vra/cí to, co je vlast/n/í. Ten, který říká věci podobné /posvátné/ řeči /pravil/:]
nepřekračuje /hranice/. Kdyby tot/iž vystoupil/o /o něco/ (viz B 94.1, B 100.4) 9 / /, Eríny/e/ je vyhledal/í, pomocnice Spravedlnosti./ (viz B 94.2-3, B 100.5, B 67.3)
B 4 (Kahn App. I) 1 [Kdyby štěstí spočívalo v příjemnostech těla, pokládali bychom voly za šťastné, 3 když najdou k žrádlu vikev.] Bollackova rekonstrukce řeckého textu: Voli si libují ve vikvi [spíše než ve vodě].
B 5 (Kahn CXVII) 1 Očišťují se marně krví jsouce poskvrněni, jakoby se někdo, kdo vstoupil do bláta, omýval blátem. 3 Zdálo by se, že šílí, kdyby si nějaký člověk všimnul, že si počíná takto. A oni se modlí k těmto sochám, 5 jako kdyby si někdo povídal s domy a nepoznával, co jsou bohové a héroové zač.
1 [Je zřejmé, že podle Hérakleita] i Slunce je nejen každý den nové, 3 ale [že je ustavičně] vždy nové.
1 [S tím přece souhlasí i Hérakleitos, který praví, že] i Slunce vždy vzniká.
Kahn XLVIII B: [Ti, kdo se /filosofie/ vůbec dotýkají, jsou chlapci ... ke stáru pak kromě několika málo pohasínají mnohem více než Hérakleitovo Slunce, jenže se už znovu nevzněcují.]
B 7 (Kahn CXII) 1 Pokud by se všechny věci staly dýmem, nozdry by je rozpoznaly.
B 8 (Kahn LXXV) 1 Protikladné se shoduje - z neshodných věcí je nejkrásnější harmonie, 3 a všechno vzniká sporem.
B 9 (Kahn LXXI) 1 Oslové by si vybrali spíše podestýlku nežli zlato.
Aristotelův kontext: Protože slasti koně, psa a člověka jsou různé, právě tak, jak říká Hérakleitos, že oslové...
B 10 (Kahn CXXIV) 1 Spojitosti: celé a necelé, shodné a neshodné, 3 souzvučné a nesouzvučné, a ze všeho jedno, a z jednoho vše.
Vždy
se [totiž] rozchází i schází. Platón, Sophista 242 e2-3 = A 10 /1 (viz B 91)
B 11 (Kahn LXXVI) 1 Vše, co leze, se pase pod bičem.
Každé plazivé zvíře se pase jen následkem rány. Každý plaz je živ uštknutím. Každý plazivec...
Vše, co leze, si rozděluje zemi. Vše, co leze, je živo zemí.
Vše, co leze, má svůj podíl na zemi.
B 12 (Kahn L, CXIII B) 1 [Zénón (z Kitia) o duši říká, že je vnímatelným výparem, (Kahn CXIII B) stejně jako Hérakleitos. 3 Ten totiž chtěl dát najevo, že když se duše vypařují, vždy se stávají duchovními, 5 a proto je přirovnal k řekám, když pravil:] 7 se valí jiné a
jiné vody; duše se však z té vlhkosti vypařují. (Kahn CXIII B)
B 13 (Kahn LXXII) 1 [A na způsob prasete se s oblibou povaluje v bahně.]
1 [Prasata si libují v bahně spíše než v čisté vodě.]
[Vždyť je třeba, aby miláček nebyl ani ušmudlaný, ani špinavý, ani si neliboval v bahně, podle Hérakleita].
1 [Prasata si libují v bahně.]
B 14 (Kahn CXV = jen závěr) 1 [Komu věští
Hérakleitos z Efesu?] Tulákům noci: 3 mágům, bakchům, lénám,
mystům; 5 [jedněm hrozí tím, co bude po smrti, druhým věští oheň.] Jsou [totiž] bezbožně zasvěcováni do mystérií obvyklých u lidí.
6 Jsou totiž zasvěcováni do mystérií, která jsou lidmi tradována bezbožným způsobem. 6 Mystéria, která jsou u lidí obvyklá, jsou slavena bezbožně.
B 14a (Neoficiální označení, zlomek jsme našli v létě 2008) [Méně se podivuji, že /ti z/ lidí, kteří uviděli posvátné věci, když byli zasvěceni ve městech, nepoznávají. Nelze totiž uslyšet a současně (hned?) pochopit (naučit se?), co bylo řečeno. Avšak ti, kteří (jsou zasvěcováni) od toho, kdo z posvátných věcí dělá řemeslo, jsou hodni údivu (5) i politování: Údivu, protože se předtím, než byli zasvěceni, domnívají, že budou vědět; odcházejí, když vykonali obřady, dříve než nabyli vědění; neptají se, jako kdyby se něco dozvěděli z toho, co viděli, slyšeli, nebo se naučili. Politování, protože nejen promrhali poplatek, který předem zaplatili, (10) ale odcházejí zbaveni také úsudku.]
když jsou zasvěceni, odcházejí, zbaveni i této naděje. 13 ... ... řeč ... ...
B 15 (Kahn CXVI) 1 [Mystickou připomínkou tohoto zážitku jsou fally, které
se po obcích pozvedávají Dionýsovi na počest.] 3 Kdyby to nebylo Dionýsovi, pro kterého konají průvod a zpívají píseň pro pohlaví, 5 zaměstnávali by se nanejvýš nestydatými věcmi [říká Hérakleitos]; Hádés a Dionýsos je však tentýž, 7 kterému šílí a
běsní. [Ne tolik kvůli opilosti těla, řekl bych, 9 jako kvůli zavrženíhodné hierofanii bezuzdnosti.]
B 16 (Kahn CXXII) 1 Jak by se mohl někdo skrýt tomu, co nikdy nezapadá?
B 17 (Kahn IV) 1 Mnozí si neuvědomují věci takové, jaké jsou, když se s nimi potkávají; ani když se o nich poučí, nerozpoznávají je; 3 ale sami pro sebe se domnívají.
3 vždyť se zdají i sobě samým.
1 Mnozí si neuvědomují /všechny/ ty /věci/, se kterými se potkávají;
1 Takové věci si mnozí neuvědomují: tolikeří se potkávají a nepoznávají, ani když se poučí, 3 nýbrž se sobě zdají.
B 18 (Kahn VII) 1 Nemá-li naději v beznadějné, nenalezne to, neboť je to nevypátratelné a nepřístupné.
Theodórétos, Graecarum affectionum curatio I, 88, 4
B 19 (Kahn XVII) 1 [Hérakleitos, káraje jakési lidi, že jsou nevěřící, říká:] Nejsou schopni naslouchat ani mluvit.
B 20 (Kahn XCVIII) 1 Ti, kdo se zrodili, chtějí žít a mít úděly smrti, či spíše odpočívat, 3 a zanechávají děti, aby vznikly úděly smrti.
1 Narodili se, chtějí žít a zadržet úděly smrti, ale ještě více je zastavit; 3 a zanechávají děti, takže se úděly smrti rodí.
B 21 (Kahn LXXXIX) 1 Smrt je, cokoliv vidíme, když bdíme; cokoliv vidíme, když spíme, je spánek.
3 /když umíráme, život./
"Nenazývá také Hérakleitos
zrod smrtí, podobně jako Pýthagorás a Sókratés v
Gorgiovi (Platón, Gorigiás 492e), s nimiž říká: B 21 ?"
B 22 (Kahn VIII) 1 Ti, kdo hledají zlato, prokopávají mnoho země 3 a nacházejí málo.
B 23 (Kahn LXIX) 1 Neznali by jméno Diké, kdyby nebylo těchto věcí.
1 Neznali by jméno (pojem ?) práva, ...
1 Nebáli by se jména Diké, ...
B 24 (Kahn C) 1 Bozi i lidé ctí zabité Areem.
Padlé v boji ctí bohové i lidé.
B 25 (Kahn XCVI) 1 Vznešenější smrti dostávají vznešenější úděly.
Větší úděly smrti dostávají větší podíly /života?/.
B 26 (Kahn XC) 1 Člověk si v noci zapaluje světlo - jsa sobě mrtvý, má vyhaslý zrak; 3 živý se dotýká mrtvého, když spí, má vyhaslý zrak; 5 probuzený se dotýká spícího.
1 Člověk v noci zapaluje světlo pro sebe, jsa mrtvý, má vyhaslý zrak; ...
1 Člověk se v noci dotýká světla, jsa sobě mrtvý, má vyhaslý zrak; ... resp.: 1 Člověk se v noci dotýká světla pro sebe, jsa mrtvý, má vyhaslý zrak; ...
1 Člověk v noci zapaluje světlo, protože má v sobě vyhaslý zrak; 3 živý pak se dotýká mrtvého, když spí, probuzený se dotýká spícího.
B 27 (Kahn LXXXIV) 1 Zemřelým lidem nastávají věci, které nečekají, a které se ani nedomnívají.
B 28 (Kahn LXXXV, LXXXVII) 1 Vždyť
nejslavnější člověk rozpoznává zdánlivé věci, které
střeží. 2 Diké uchopí strůjce i svědky klamů.
1 Nejslavnější
mezi Řeky poznává a střeží zdánlivosti. Verze překladu podle rkp (infinitivem): 1 Nejslavnější poznává zdánlivosti, aby je uchoval. 1 Nejslavnější poznává, aby uchoval zdánlivosti.
2 Spravedlnost polapí (zmocní se, dostihne) strůjce lží i ty, kteří pro ně svědčí.
B 29 (Kahn XCVII) 1 Ti nejlepší si místo všeho vybírají jedno, nehynoucí slávu místo pomíjivostí; 3 mnozí jsou však nasyceni jako dobytek.
1 Ti nejlepší místo všech věcí volí jedno, nepomíjivou slávu smrtelných, 3 zatímco mnozí jsou přesyceni jako dobytek. (Výklad: nejlepší, tedy šlechtici, chtějí hloupost, ostatní jsou hloupostí přežráni?)
1 Ti nejlepší si ze všeho vybírají protiklady, ...
[Indičtí filosofové Alexandrovi Makedonskému: "S těly můžeš hýbat z místa na místo, naše duše však nedonutíš činit, co nechceme. Oheň je pro lidi největším trestem, my jím pohrdáme." A proto si Hérakleitos] 1 zvolil slávu, jedno místo všeho [a tvrdí, že] mnozí scházejí z cesty 3 a sytí se jako dobytek.
[Tvrdí, že] mnozí podléhají 3 a sytí se jako dobytek.
B 30 (Kahn XXXVII) 1 Svět, stejný pro všechny, neutvořil žádný z bohů ani z lidí 3 - ale byl vždy a je a bude - vždyživý oheň, 5 vzněcující se s ohledem na /svoje/ míry a pohasínající s ohledem na /svoje/ míry.
5 vzněcující míry a zhasínající míry.
Verze u Plútarcha: 1 Tento svět neutvořil žádný z bohů ani z lidí.
Alexandrova verze u Simplikia: 1 Takovýto svět nikdy nepočal, 3 nýbrž byl vždy.
B 31 (Kahn XXXVIII) 1 [Že jej /svět/ však považoval také za vzniklý a za podléhající zkáze, to připomínají následující slova:]
/obraty/ moře - zpola země, zpola blýskavice.
se oheň skrze vzduch obrací ve vlhkost, 7 a to jako v semeno uspořádání světa, které nazývá mořem. Z něho /z ohně ?/ pak znovu vzniká země a nebe a věci, které k nim přináležejí. 9 Jak se znovu navrací a vzněcuje, to zřetelně vyjadřuje těmito slovy:]
jaké
bylo dříve, než vznikla země.
B 32 (Kahn CXVIII) 1 To jedno moudré 3 samotné nechce i chce být zváno jménem Zéna.
B 33 (Kahn LXVI) 1 Zákon - také důvěřovat úradku jednoho.
B 34 (Kahn II) 1 Když nechápaví uslyší, podobají se hluchým; 3 výrok jim dosvědčuje: jsouce zde, jsou nepřítomni.
4 jsouce zde, odcházejí.
B 35 (Kahn IX) 1 Je totiž velmi potřeba, aby mužové milující moudré byli znalci mnohých věcí.
[Skutečný filosof je znalcem mnoha věcí.]
B 36 (Kahn CII) 1 Pro duše je smrt stát se vodou, pro vodu je smrt stát se zemí; 3 ze země pak vzniká voda a z vody duše.
1 Smrt duší je voda, smrt vody je země, 3 ze země však vzniká voda, z vody pak duše.
B 37 (Kahn LXXII B) 1 [Prasata se myjí blátem, drůbež prachem nebo popelem.]
B 38 (Kahn XXIV) 1 [Zdá se, že podle některých se jako první zabýval astronomií /Thalés/... dosvědčují mu to Hérakleitos i Démokritos.]
B 39 (Kahn LXII) 1 [V Priéně se zrodil Biás, syn Teutameův, jehož řeč je mocnější než těch ostatních. 3 A priénští mu zasvětili okrsek zvaný Teutameion. /Biás/ prohlašoval:] 5 "Většina je špatná."
Viz Biás v tradici doxografů: Většina lidí je špatná. Démétrios z Faléru u Stobaia, Anthologium III, 1, 172
B 40 (Kahn XVIII) 1 Mnohoučenost rozumu nenaučí: jinak by byla naučila Hésioda i Pýthagoru 3 a dále Xenofana a Hekataia.
B 41 (Kahn LIV) 1 To jedno moudré: vědět, že důmysl †...† řídí všechno skrze vše.
2 poznat důmysl, který řídí všechno skrze vše.
2 vědět, že důmysl, ať jakýkoliv ...
B 42 (Kahn XXI) 1 I Homér si zaslouží být vyhozen ze závodů a ztlučen holí 3 a stejně tak i Archilochos.
B 43 (Kahn CIV) 1 Zpupnost je třeba hasit spíše než požár.
B 44 (Kahn LXV) 1 Je třeba, aby lid bojoval o zákon, který se rodí, jako o hradbu.
1 Je třeba, aby lid bojoval o zákon, o to co vzniká, ...
jako za hradbou.
B 45 (Kahn XXXV) 1 Ani ten, kdo prochází všechny cesty, nemůže svým krokem najít hranice duše: 3 tak hluboké má určení.
3 tak hluboký má logos (smysl, osud, řeč).
1-2 Hranice duše nikdy nenajdeš, i když projdeš všechny cesty. Tertullianus, De anima II, 6
B 46 (Kahn Appendix I) 1 [Říkal, že] mínění je posvátná choroba, a zrak [že] klame.
Domnívavost [nazýval] posvátnou chorobou a klamáním zraku.
B 47 (Kahn XI) 1 Nedohadujme se zbrkle o nejdůležitějších věcech.
B 48 (Kahn LXXIX) 1 Jméno luku je život, avšak jeho dílo je smrt.
B 49 (Kahn LXIII) 1 Jeden je pro mně za tisíce, když je nejlepší.
Jeden, pokud je nejlepší. Symmachus, Epistulae IX, 115
B 49a (Kahn Appendix I) 1 Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme.
Do téže řeky dvakrát vstupujeme i nevstupujeme. Seneca, Epistulae VI, 6, 23, p. 58, 23 Reynolds; viz A 6 /9, B 91
B 50 (Kahn XXXVI) 1 [Hérakleitos tedy praví, že všechno je
3 zrozené nezrozené, smrtelné nesmrtelné,
otec syn, 7 bůh spravedlivý.] 9 že všechno jest jedno;
B 51 (Kahn LXXVIII) 1 Nechápou, jak neshodné se sebou souhlasí: 3 spojení, které se obrací zpátky, tak jako u luku a lyry.
3 zpět se navracející spojení světa, ... 3 harmonie, která se obrací zpátky, ...
[Říká totiž, že] jedno, 2 jsouc neshodné samo se sebou se shoduje, 4 jako spojení u luku a lyry. Platón, Symposion 187a
[Jsoucno jest množství i jedno a je udržováno pohromadě nepřátelstvím i přátelstvím,] 2 vždy se [totiž] rozchází i schází. Platón, Sophista 242de
3 Spojení světa se [totiž] obrací zpátky, 4 tak jako u lyry a luku. Plútarchos, De tranquillitate animi 473f - 474a
3 Opačně (opětovně?) napínané spojení světa, 4 tak jako u lyry a luku, [podle Hérakleita. A podle Eurípida (fr. 21): "Šlechetnost a špatnost bez sebe nemohou být, nýbrž jsou v jakési směsi, aby to bylo krásné."] Verze překladu: 3 Protikladným napětím působená harmonie světa, ... Plútarchos, De Iside et Osiride 369b
[Harmonie je i u luku, byť skrze protiklady.] Porfyrios, De antro nympharum 29
B 52 (Kahn XCIV) 1 Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti.
Hérakleitos říká, že tuto jakousi hru hraje sám Zeus. Kléméns Alex., Paedagogus I, 22, 1
B 53 (Kahn LXXXIII) 1 Zápas je všech otec, všech král: jedny předvádí jako bohy, jiné jako lidi; 3 jedny činí otroky, jiné svobodnými.
B 54 (Kahn LXXX) 1 Nezjevné spojení je mocnější než zjevné.
1 Nezjevná harmonie je silnější než zjevná. 1 Nezjevnost je mocnější pouto zjevného. [Žádná část duše není ponechána čistá, nesmíšená ani oddělená od ostatních, neboť - jak říká Hérakleitos -] mocnější než zjevné spojení je spojení nezjevné, [do něhož mísící bůh ukryl a
ponořil rozdílnosti a různosti.
B 55 (Kahn XIV) 1 Čeho se týká vidění, slyšení, učení, [to jest smysly,] to, [říká,] já nadevše ctím, 3 [a nikoliv to, co je nezjevné.]
1 Z čeho vzniká vidění, slyšení a vnímání, to já ctím především ...
B 56 (Kahn XXII) 1 Lidé se při poznávání zjevných věcí mýlí podobně jako Homér, 3 který byl moudřejší než všichni Řekové. Zmýlily ho totiž děti hubící vši, 5 když mu řekly: Co jsme uviděli a uchopili, toho se zbavujeme, 7 avšak to, co jsme ani neuviděli, ani neuchopili, to neseme.
1 Hésiodos, učitel velmi mnohých: vědí o něm, že velmi mnoho ví, 3 on, který nepoznal, jak je to se dnem a nocí: jsou totiž jedno.
1 Hésiodos, učitel většiny...
B 58 (Kahn LXXIII) 1 Ačkoliv lékaři nemocné řežou, pálí a všemožně ošklivě mučí, přesto si stěžují, 3 že od nich nedostávají nijak přiměřenou mzdu, když toto způsobují: 5 dobra i nemoci.
když způsobují totéž: 5 dobra i nemoci.
B 59 ( Kahn LXXIV) 1 Cesta na mykacím stroji, rovná i křivá, 3 [neboť nástroj zvaný šnek, který je součástí mykacího stroje, se otáčí rovně i křivě: 5 pohybuje se totiž současně vzhůru a v kruhu] je jedna a táž.
1 Cesta malířů: rovná i křivá 3 [neboť takzvaný šnek, který je součástí grafického nástroje, ...]
B 60 (Kahn CIII) 1 Cesta nahoru-dolů, jedna a táž.
B 61 (Kahn LXX) 1 Moře: voda nejčistší i nejposkvrněnější; 3 pro ryby pitná a životodárná, pro lidi nepitná a zhoubná.
B 62 (Kahn XCII) 1 Nesmrtelní jsou smrtelní, smrtelní jsou nesmrtelní: 3 jedni žijí smrt těch druhých, druzí umírají život těch prvních.
Žijeme jejich smrt, jsme mrtvi jejich životem.
B 63 (Kahn CX) 1 Postavit se tomu, kdo tam je, a stát se bdělými strážci živých i mrtvých.
1 Povstat díky tomu
(pro to?), co je zde závazné, ... 1 Tehdy povstat díky tomu
(pto to?), co je závazné, ... 1 Když je nutné postat
a stát se bdělými strážci živých i mrtvých.
1 Postavit se nějakému bohu tam (zde?), ...
1 Je třeba se postavit bohu, ...
B 64 (Kahn CXIX) 1 [/Hérakleitos/ tvrdí, že soud světa a všech věcí v něm nastává prostřednictvím ohně. Proto říká:] 3 Toto veškerenstvo řídí blesk. 5 neboť ohni - věčnému - říká blesk. O tomto ohni také říká, že je vědomý, 7 a že je příčinou uspořádání veškerenstva.]
3 Toto všechno řídí blesk.
B 65 (Kahn CXX) 1 [Přívrženec Hérakleitovy nauky, který zavádí výrazy:] Nasycení a nedostatek, 3 vše jako jedno a všechno v proměně.
3 jedno veškerenstvo a všechno v proměně.
[Což někteří nazvali] 2 nasycení a nedostatek, [zatímco jiní vzplanutí a rozvržení v kosmos.]
[Nazývá jej /oheň/ však] 2 nedostatek a nasycení. [Nedostatkem je totiž podle něj rozvržení v kosmos, vzplanutí je pak nasycení.]
B 66 (Kahn CXXI) 1 Oheň svým příchodem všechno vytříbí a zachvátí.
... vše rozsoudí a pojme.
B 67 (Kahn CXXIII) 1 Bůh: den noc, 3 zima léto, zápas mír, 5 nasycení hlad.
7 Tato Mysl /zde/ -]
9 jako když se smísí s kadidly, nazývá se podle vůně každého z nich.
7 Mysl (oheň ?) se proměňuje právě tak, jako je Bůh, 9 když se smísí s kadidly, nazýván podle vůně každého z nich.
7 [Tato Mysl] se proměňuje jako /oheň/: 9 když se smísí s kadidly, ...
[A Zeus: /shromažď/uje však / i pro/tiklady, /urážení/ bož/ských věcí,/ (?) noc, /den, zápas, mír .../ ]
B 67a (Kahn Appendix I) 1 [Tak životní teplo vycházející od Slunce ‹dodává všemu, co žije, život›. K této myšlence podává nejlepší přirovnání "odpočívající" Hérakleitos, 3 totiž podobenství o pavoukovi jakožto duši a pavučině jakožto tělu: Jako pavouk stojící uprostřed pavučiny cítí, 5 když moucha náhle poruší některé její vlákno, a hned tam rychle běží, jako by ho přetnutí vlákna bolelo, 7 tak duše člověka rychle běží tam, kde je nějaká část těla poškozena, jako kdyby nesnesla poškození těla, 9 se kterým je pevně a úměrně spojena.]
[... a hned tam rychle běží, jakoby trpěl ‹starostí› o dokonalost vlákna, ...]
Tento nedlouhý příklad je od Stratóna, Ainesidéma a Hérakleita, neboť i oni sami si všímají jednoty duše, která je rozptýlena v celém těle a všude je sama sebou jako vanutí zvuku dutinou píšťaly, a tak rozličnými způsoby vyzařuje skrze smysly, nejsouc ani tak oddělená, jako spíše rozdělená.
B 68 (Kahn Appendix I) 1 [A proto Hérakleitos ony ‹posvátné obřady› vhodně nazýval] tišící prostředky /totiž: vztyčení obřadních fallů/, 3 [neboť utišují hrůzy a osvobozují duše od svízelností, které přináší zrození.]
B 69 (Kahn Appendix I) 1 [Rozlišuji tudíž dva druhy obětních obřadů: ty první, které přísluší zcela očištěným lidem, 3 se provádějí velmi zřídkakdy] před jedním, 5 [jak říká Hérakleitos, nebo před několika málo muži; 7 druhé jsou látkové a tělesné a jsou ustaveny prostřednictvím proměny.]
B 70 (Kahn LVIII) 1 [Hérakleitos pokládal lidská mínění za dětské hračky.]
B 71 (Kahn V) 1 [Mít na paměti také toho,] kdo zapomněl, kam vede cesta.
B 72 (Kahn V) 1 S čím se zcela nepřetržitě stýkají, [s logem, který spravuje veškerenstvo,] 3 s tím se neshodují, a věci, se kterými se každý den potkávají, 5 se jim jeví cizí.
1 Zcela nepřetržitě se stýkají s řečí, se kterou se neshodují; a věci, se kterými se každý den potkávají, se jim jeví cizí.
B 73 (Kahn V) 1 Nemá se jednat a mluvit jako spící, vždyť i tehdy se nám zdá, že jednáme a mluvíme.
B 74 (Kahn XIII) 1 [Mít na paměti, že] není správné být /jednat a mluvit jako/ děti rodičů, 3 [prostě řečeno: tak, jak nám to bylo předáno.]
B 75 (Kahn XCI) 1 [Hérakleitos, myslím, říká, že] také spící jsou dělníky a pomocníky toho, 3 co na světě vzniká.
3 co se na světě děje.
B 76 (Kahn XLI) 1 Smrt země je stát se vodou a smrt vody je stát se vzduchem, 3 a /smrtí/ vzduchu, /stát se/ ohněm, a naopak.
1 Smrtí země vzniká voda a smrtí vody vzniká vzduch; 3 a vzduchu oheň, a tak dokola.
Smrt ohně je vznikem vzduchu a smrt vzduchu je vznikem vody. Plútarchos, De E apud Delphos 18, p. 392c
Smrt ohně je vznikem vzduchu; [také oheň umírá jako živá bytost, buď že hasne proti své vůli, nebo že pohasíná sám od sebe.] Plútarchos, De primo frigido 10, p. 949a
Oheň žije smrt země a vzduch žije smrt ohně, voda žije smrt vzduchu, země vody. Maximos z Tyru, Dialexeis 12, 4, p. 489
Oheň žije smrt vody, voda žije smrt ohně nebo země, země žije smrt vody.
B 77 (Kahn CVIII) 1 [Hérakleitos řekl, že] pro duše je rozkoš nestávat se smrtí ve vlhkých věcech, 3 [a že rozkoší je pro ně pád do zrození. A jinde řekl:]
5 a ony žijí naši smrt.
1 [Hérakleitos řekl, že] vlhkým duším smrt nenastává jako rozkoš 3 [a že rozkoší je pro ně pád do zrození.]
nikoliv smrt, když se stanou vlhkými. 3 [Rozkoší jim je pád do zrození.]
Diels: Pro duše je to rozkoš nebo smrt, když se stanou vlhkými. Kranz: Pro duše je to rozkoš i smrt, ... Schuster: Pro duše je to rozkoš, ...
když se stanou vlhkými. Proklos, In Platonis rem
publicam commentarii II, 270, 30 Winnington-Ingram
B 78 (Kahn LV) 1 Lidská povaha nemá záměry, božská však má.
B 79 (Kahn LVII) 1 Muž je daimonem shledáván dětinským, tak jako dítě mužem.
B 80 (Kahn LXXXII) 1 Je třeba vědět, že zápas je společný, a právo je sporem, 3 a všechno vzniká sporem a nutností.
4 a jak je zapotřebí.
4 a je věštbami vyhlášeno.
[...že zápas a Zeus je totéž, jak
to říká i Hérakleitos]
B 81 (Kahn XXVI) 1 [... příchod řečníků... /o Pýthagorovi/] 3 Je vůdce podvodníků.
3 Je přední z podvodníků.
1 [Jako podvodníka označuje dovednosti slov kromě jiných i Tímaios, který píše takto:] [Tak vychází najevo i to, že Pýthagorás nebyl skutečný vynálezce] 3 /umění/ podvodníků [a že ho Hérakleitos neobvinil právem, 5 nýbrž že Hérakleitos sám je chvástal.]
B 82 (Kahn LVI) 1 Nejkrásnější z opic je šeredná ve srovnání s rodem lidí.
2 ve srovnání s jiným pokolením.
B 83 (Kahn LVI) 1 Nejmoudřejší z lidí se vůči bohu jeví jako opice [moudrostí, krásou i ve všem ostatním.]
B 84 (Kahn LII, LIII) 1 Proměňujíc se odpočívá.
2 Usilovat o totéž a /pořád/ začínat, je dřina.
Různé verze překladu 2. výroku: 2 Je namáhavé pro totéž se lopotit a začínat. 2 Usilovat o něco a zároveň tím být ovládán, je dřina. 2 Je únavné se pro tytéž /věci, pány?/ lopotit a být jimi ovládán. 2 Pro tytéž /lidi/ je namáhavé se lopotit a být ovládán.
Vždyť Hérakleitos, který nás
vybízí, abychom toto zkoumali, učí o nutných směnách
(viz B 90) protikladů,
B 85 (Kahn CV) 1 Bojovat s touhou je obtížné, protože když něco chce, 3 platí za to duší.
3 platí se za to duší. 3 kupuje to za duši.
B 86 (Kahn LXXXVI) 1 Skrývat [hlubiny známosti je ovšem podle Hérakleita] dobrá nedůvěra, neboť díky nedůvěře unikají, aby nebyly poznávány.
2 neboť unikají před nedůvěrou, aby nebyly poznávány.
1 [Hlubiny známosti je ovšem podle Hérakleita /třeba, lépe?/] skrývat dobrou nedůvěrou, neboť nedůvěra uniká, aby se nepoznávalo.
[Mnohé z božských věcí však podle Hérakleita] 2 díky nedůvěře unikají, aby nebyly poznávány.
2 nedůvěra uniká před poznáním.
B 87 (Kahn LX) 1 Hloupý člověk se rád rozechvívá nad každou řečí.
1 Hloupý člověk se rád nechává každou řečí vychovávat.
1 Hloupý člověk se rád nechává vzdělávat každou řečí.
B 88 (Kahn XCIII) 1 Totéž je uvnitř: živé i mrtvé, 3 probuzené i spící, mladé i staré. 5 Jedno je převrácením toho druhého, a to druhé zas převrácením toho prvního.
B 89 (Kahn VI) 1 Probuzeným je svět jeden a společný, avšak každý ze spících se obrací k vlastnímu.
B 90 (Kahn XL) 1 Všechno se směňuje za oheň a oheň za všechno, 3 jako zboží za zlato a zlato za zboží.
1 Směnou ohně je všechno, [říká Hérakleitos].
1 [Hérakleitos, ... učí o nutných] směnách [protikladů...]
B 91 (Kahn LI) 1 Nelze dvakrát vstoupit do téže řeky, [podle Hérakleita, 3 ani se nelze dvakrát dotknout smrtelné bytosti v témže stavu, neboť ta se hbitou a rychlou proměnou] 5 rozptyluje a znovu shromažďuje. [A vlastně se ani nespojuje znovu a někdy později, 7 ale spíše se zároveň spojuje i opouští,] přichází i odchází.
[Všechno prochází a nic nezůstává, a když všechno, co je, připodobňuje k proudu řeky, praví:] 1 Dvakrát do téže
řeky bys nevstoupil. [Všechno pomíjí a nic netrvá, ...] Platón, Kratylos 402a = A 6 /1
1 Dvakrát do téže řeky nelze vstoupit. Aristotelés, Metaphysica III, p. 1010 a14
Analogie Grégoria z Nazianzu (nejmenuje Hérakleita): [Nic není stálé. Jsem proudem špinavé řeky, neustále přitékám, nemám v sobě nic ustaveného.] Grégorios z Nazianzu, De humana natura 27 v: Carmina moralia, 1, 2 14; Migne PG 37, 757, 11 (Hürt to pokládá za inspirované Hérakleitem.)
B 92 (Kahn XXXIV) 1 Když Sibylla šílejícími ústy vykřikuje výroky, jež [podle Hérakleita] nejsou k smíchu, 3 nejsou líbivé, ani příjemné, 5 působením boha dosahuje hlasem tisíce let.
1 Sibylla šílejícími ústy pronáší [podle Hérakleita] výroky naprosto neveselé, 3 nepřikrášlené a nenalíčené, 5 a přesto zásluhou boha dosahuje svým hlasem tisíců let
B 93 (Kahn XXXIII) 1 Vládce, jehož věštírna je v Delfách: ani nemluví, 3 ani neskrývá, nýbrž dává znamení.
B 94 (Kahn XLIV) 1 Slunce nepřekročí /své/ míry, jinak by je vyhledaly Erínye, 3 pomocnice Diké.
B 95 (Kahn CVII) 1 Neučenost je lepší skrývat.
/Simonidés:/ 1 [Vždyť] neučenost je lepší skrývat, [jak říká Hérakleitos,] [je to však těžké při zábavě a při víně.] Plútarchos, Quaestiones convivales III, 1; p. 644f
[Skrývat neučenost je lepší než se s ní vychloubat.] Stobaios, Anthologium I, 175 (= zrušený Hérakleitův zlomek B 109 Diels)
B 96 (Kahn LXXXVIII) 1 Mrtvoly jsou k vyhození spíše nežli hnůj.
Verze překladu: Mrtvoly vyhazovat spíše než výkaly!
B 97 (Kahn LXI) 1 Psi štěkají na toho, koho nepoznávají.
1 Psi totiž také štěkají na toho, koho nepoznávají.
B 98 (Kahn CXI) 1 Duše jsou cítit po Hádu.
B 99 (Kahn XLVI) 1 Kdyby nebylo Slunce a záleželo by /jen/ na ostatních hvězdách, měli bychom tmu.
1 Kdyby nebylo Slunce, byla by tma. Plútarchos, Aquane an ignis sit utilior 7; p. 957a 6
1 Kdyby nebylo Slunce a záleželo by /jen/ na ostatních hvězdách, byla by úplná noc. Kléméns Alex., Protrepticus 113, 3
B 100 (Kahn XLII A) 1 [Hranice a oběhy: Slunce, 3 které je jejich dozorcem a strážcem, aby vymezovalo, rozsuzovalo, ukazovalo a vyjevovalo proměny a]
7 se stává pomocníkem vládce a prvotního boha, v nikoli bezcenných a nicotných věcech, nýbrž ve věcech největších a nejdůležitějších.]
(Kahn XLII B) [Všechno, co doby přinášejí a země živí.] Plútarchos, De defectu oraculorum 416a Verze překladu: ... a země vydává.
B 101 (Kahn XXVIII) 1 Prohledal jsem sebe sama.
Verze překladu (gnómický aorist): 1 Hledám sebe sama.
1 [Prohlašoval, že vyhledal sám sebe a naučil se všemu sám od sebe.] Diogenés Laertios, Vitae philosophorum IX 1, 5 = A 1, 5
B 101a (Kahn XV) 1 Oči jsou přesnější svědkové než uši.
B 102 (Kahn LXVIII) 1 Bohu je vše krásné, dobré a řádné; lidé však pokládají něco za neřádné, něco za řádné.
B 103 (Kahn XCIX) 1 Společný je počátek a konec na obvodu kruhu. Porfyrios, Quaestionem
homericarum ad Iliadem pertinentiam reliquaiae, ad XIV,
200, 37 (I, 190 Schr.)
B 104 (Kahn LIX) 1 Jaká je jejich mysl či rozvaha? Důvěřují lidovým zpěvákům, 3 a jako učitele užívají zástup; nevědí, že "většina je špatná, menšina dobrá".
Klémentova parafráze: [Iónské músy ovšem výslovně říkají,] že mnozí, kteří se pokládají za moudré, 2 následují lidové zpěváky 3 a řídí se konvencemi. [Ony músy totiž vědí, že] "většina je špatná, menšina dobrá". Kléméns Alex., Stromata V, 59, 4
B 105 (Kahn XXIII) 1 [Na základě tohoto verše Hérakleitos o Homérovi říká, že byl astrolog. A rovněž na základě těchto veršů: 3 "Osudu svému, jak mním, však žádný neujde člověk ať jest vzácný či nízký, jak jednou zrodí se na svět." (Il. VI, 488-9)]
(k verši:) "Byl též Hektorův druh, vždyť jedné se zrodili noci: Jeden vynikal radou, a druhý kopím byl mistr."
B 106 (Kahn XX) 1 [Hérakleitos vyčítal Hésiodovi, že rozděloval dny na dobré a špatné, 3 neboť nerozpoznal, že] přirozenost každého dne je jedna.
[Každý den je stejný jako všechny.] Seneca, Epistulae 12, 7 Reynolds
B 107 (Kahn XVI) 1 Špatnými svědky jsou lidem oči a uši, když mají barbarské duše.
Špatné jsou oči a uši nerozumných lidí, kteří mají barbarské duše.
B 108 (Kahn XXVII) 1 Ačkoliv jsem slyšel řeči mnohých, žádná z nich nepřichází k tomu, aby rozpoznala, 3 co je moudré a od všeho oddělené.
3 že to, co je moudré, je od nich všech oddělené.
3 co je moudré - ať už bůh nebo zvíře - a od všeho oddělené.
(B 109) (Jako Hérakleitův zlomek B 109 Diels bývalo dříve uváděno Stobaiovo čtení zlomku B 95 - viz tam.)
B 110 (Kahn LXVII) 1 Není lepší, když se lidem stává, cokoliv chtějí.
B 111 (Kahn LXVII) 1 Nemoc činí zdraví příjemným a dobrým, hlad nasycení, 3 únava odpočinek.
3 námaha odpočinek.
B 112 (Kahn XXXII) 1 Uvažovat - největší zdatnost a moudrost, 3 mluvit a konat pravdivé věci, vnímajíce podle přirozenosti.
1 Být uměřený: největší způsobilost a moudrost, 3 říkat a dělat pravdivé věci - podle přirozenosti - chápajíce (naslouchajíce).
B 113 (Kahn XXXI) 1 Vědomí je všem společné.
B 114 (Kahn XXX) 1 Když mluvíme s rozumem, je třeba se posilovat tím, co je společné všem, 3 tak jako obec zákonem, a ještě silněji. Vždyť všechny lidské zákony jsou živeny jedním božským, 5 neboť vládne tak, jak dalece chce, a vystačí pro všechny a /ještě/ vyniká.
B 114a (Neoficiální označení, za Hérakleitův považuje zlomek Janko) 5 ["Věštit" a "podpořit" /zna/mená totéž. Je třeba uvažovat, k čemu se vztahu/je/ "podpořit" a "věštit".]
9 aby se zeptali,
co mají dělat. Papyrus Derveni, col. 11.5-9
B 115 (Kahn CI) 1 K duši patří určení, které roste samo sebou.
1 K duši patří řeč, která sama sebou roste.
B 116 (Kahn XXIX) 1 Všem lidem náleží poznávat sebe sama a uvažovat.
B 117 (Kahn CVI) 1 Když se muž opije, je veden nedospělým chlapcem, 3 vrávorá, nevnímá, kam kráčí, 5 když má vlhkou duši.
B 118 (Kahn CIX) 1 Suchá záře - duše nejmoudřejší a nejlepší.
Záře - suchá duše - nejmoudřejší a nejlepší.
Překlad podle kontextu u Klémenta : Suchá duše je pak záře, je nadevše moudrá a nejlepší.
Překlad podle Trincavelliho konjektury: Vyschlá duše, nejmoudřejší a nejlepší.
Překlad podle Ficina (Theologia platonica): Suchá záře, nejmoudřejší duše.
Porfyriova analogie bez zmínky Hérakleita: [Duše však přitahuje vlhkost, kdykoli se soustavně snaží stýkat s přirozeností, jejíž aktivita spočívá ve vlhkosti a je spíše podzemní. Kdykoli si ale duše snaží od přirozenosti získat odstup, stává se suchou září a je bez stínu a bez mráčku. Vlhkost totiž ve vzduchu vytváří mraky, zatímco sucho vytváří suchou záři z páry.] Porfyrios, Sententiae ad intelligibilia ducentes 29, 38-43
B 119 (Kahn CXIV) 1 Povaha člověka: daimón.
Povaha člověka je daimón člověka. (Kahnovo pochopení) Povaha je člověku jeho životní úděl. (jako u Sofokla)
B 120 (Kahn XLV) 1 [Lépe a homérovštěji se vyjadřuje Hérakleitos, když obdobně mluví o Medvědici, místo o severu:] 3 Mezníky jitra a večera: Medvědice a naproti Medvědici její strážce od jasného Dia.
4 Medvědice a naproti Medvědici Arktúros jasného Dia.
B 121 (Kahn LXIV) 1 [A těmito slovy /Hérakleitos/ obviňuje Efesany, protože vyhnali jeho druha Hermodóra:] 3 Všichni dospělí Efesané si zaslouží, aby byli usmrceni a zanechali obec nedospělým, neboť vyhnali Hermodóra, 5 /muže/ z nich nejznamenitějšího, se slovy: Nikdo ať není nejznamenitější z nás, 7 a pokud někdo takový je, ať je jinde a u jiných.
1 [Hérakleitos zvaný Temný a Hermodóros, o kterém on sám řekl:] 3 Efesané si zaslouží, aby dospělí byli oběšeni, neboť vyhnali Hermodóra, muže z nich nejznamenitějšího, pravíce: 5 Nikdo ať není nejznamenitější z nás, a kdyby, tak ať je jinde a u jiných. 7 [Zdá se, že tento muž sepsal Římanům některé zákony.]
B 122 (Kahn Appendix I) 1 [Hérakleitos pomocí slova "přibližování" označoval význam "hádat se".]
A Hérakleitos: anchibasié.] [[Amfisbétein (hádat se): neladit spolu, nýbrž jít zvlášť a různými cestami.]] Suidas, Lexicon, s.v. amfisbatein
viz např. Hérakleitova anchisbasié (rozštěp, přiblížení).] Suidás, Lexicon, s.v. agchibatein
Hésychios, Lexicon, s.v. agchibatés
B 123 (Kahn X) 1 Přirozenost se ráda skrývá.
B 124 (Kahn CXXV) 1 Jako hromada ledabyle nasypaných věcí je nejkrásnější svět.
1 Jako hromada bezdůvodně roztroušených věcí je nejkrásnější uspořádání. 1 Nejkrásnější uspořádání na světě je hromada nahodilého smetí. [Kahn]
1 Ten nejkrásnější, svět, je jako tělo /z/ ledabyle nasypaných věcí.
B 125 (Kahn LXXVII) 1 I smíchaný nápoj zůstává rozptýlen, když se jím pohybuje.
1 I kroužící ‹roz. smíchaný nápoj› se usazuje, jestliže není čeřen.
B 125a (Kahn Appendix I) 1 Ať vás neopustí bohatství, Efesané, aby dosvědčovalo, že jste ničemníci.
1 Ať vás neopustí Plútos, Efesané, aby dosvědčoval, že jste ničemníci.
B 126 (Kahn XLIX) 1 Chladné se zahřívá, horké se ochlazuje, 3 vlhké se vysušuje, seschlé se zvlhčuje.
1 [Planet je sedm. Fází Luny je rovněž sedm. dvě srpkovité, /dvě/ půle, dvě oboustraně vyduté, jedna úplňková. 3 Sedmihvězdí Medvědice: Hérakleitos:
5 spojuje se po sedmi ve vztahu k Luně, rozpojuje se ve vztahu k Medvědicím, 7 obě znamení nesmrtelné paměti.
9 Rovnodennosti i slunovraty po sedmi měsících.]
3 [Sedmihvězdí Medvědice: Hérakleitos: co do počtu (určení?) se Órión 5 spojuje sedmičkou ve vztahu k Luně ...]
Latinská verze: 3 [Sedm hvězd Sedmihvězdí: Hérakleitos uvádí jako důvod (určení ?) 5 ročních spojení (žní ?) proměny Luny vzhledem k sedmi.]
(Alexandros o pýthagorejské sedmičce) Alexandros, In Aristotelis De caelo commentaria, p. 38, 16 n.
Hésychios, Lexicon, s.v. Órión
Ptolemaios, Syntaxis mathematica, I, 2, 50-51 Heiberg
1 [Epicharmos, který se stýkal s pýthagorejci, přece pochválil jistý podivuhodný výrok o vzrůstu. 3 Postupuje totiž podle Hérakleitova výroku:]
5 vzhledem k tomu, čeho je (má?) zrovna nedostatek.
7 rodí se jindy jiné bytosti pro nepřetržitou náhradu.]
1 [Hérakleitos řekl Egypťanům: Jsou-li to bohové, proč kvůli nim naříkáte? 3 Naříkáte-li kvůli nim, pak je už nepokládejte za bohy.]
"Ctíte-li bohy, pak je neoplakávejte a nebijte se v prsa. Truchlíte-li však za ně, pak se už nedomnívejte, že jde o bohy."
1 Modlí se k sochám daimonů, které neslyší, jak by měly slyšet, 3 které nedávají, jak by ani neměly požadovat.
1 Modlí se k sochám daimonů které neslyší, jako kdyby měly sluch, 3 které nic nedávají, stejně jako by nemohly nic požadovat.
2 které neslyší, tak jako bychom slyšeli my, 3 které nic nedávají, stejně jako nepožadují.
B 129 (Kahn XXV) 1 Pýthagorás, syn Mnésarchův, provozoval zkoumání nejhorlivěji ze všech lidí, 3 a vybrav si tato sepsání, vytvořil si svoji moudrost: mnohoučenost, zběhlost ve špatnosti.
1 [Není vhodné žertovat tak, abys se sám stal směšný.]
1 Mínění je překážkou postupu.
1 Pocty si podrobují bohy i lidi.
1 Špatní lidé jsou protivníci pravdivých.
1 [Vzdělání je druhé slunce pro vzdělané.]
1 [Nejpřímější cesta k věhlasu je stát se dobrým.]
1 Duše zabitých Areem jsou čistší než ty, které podlehly nemocem.
1 [Hérakleitos nazýval bytnost osudu řečí, která prostupuje bytností veškerenstva. 3 Tato /bytnost osudu/ je aithérické tělo, semeno vzniku veškerenstva i míra uspořádaného cyklu.]
Napsal například toto:] 7 Vždyť všechno je /osudem/ naprosto přidělené.
1 [Jakou proklestěnou cestou se má člověk v životě ubírat?]
1 [Filosof Hérakleitos:] [neboť někteří tvrdí, že hvězdy jsou určeny vzhledem k nějakým počátkům... 3 nakolik tomu chtěl jejich Stvořitel.]
|
|
Český překlad Obsahuje všechny zlomky,
které vydání Diels-Kranz uvádí jako "přímé" (B) a
některé jejich další verze. Používané značky: - Za číslem zlomku v pořadí edice Diels-Kranz je v závorce číslo zlomku v edici Ch. Kahna, pokud jej obsahuje. Řádkování se snaží respektovat myšlenkovou strukturu. - V hranatých závorkách [ ] je text, který patrně pochází od antického autora, jenž o Hérakleitovi referuje. Z toho ještě nutně neplyne, že zbylý neoznačený text je vždy přímo Hérakleitův. Český překlad vynechává bez označení některé řecké částice (zvláště de, gar) v těch případech, kdy patrně jde o vsuvku hellénistického autora do citátu. - Mezi lomítky / / jsou v html verzi doplňky a vsuvky novodobých editorů a v některých případech ještě také nutné překladatelské vsuvky. - Tři tečky ... označují nepřeložený úsek řeckého kontextu zlomku. - Křížky †...† označují porušený úsek textu, který nelze překládat.
Překlad: Zdeněk Kratochvíl v letech 1979 až 2008 s velkou pomocí řady přátel, mezi nimiž přispěli (v časovém pořadí) zvláště: Štěpán Kosík, Matyáš Havrda, Radek Chlup, Tomáš Vítek, Hynek Bartoš a Vojtěch Hladký.
Praha 2008 |
Zpátky k Hérakleitovi
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz