Anacharsis je kuriózní postavou mezi řeckými mudrci archaické doby, neboť není Řek, nýbrž Skyth, pochází ze severoperských kmenů nížin jižní Ukrajiny. Prý byl královského rodu a v raném -6. století podnikal rozsáhlé cesty, aby nabyl poznání, které by použil pro zvelebení své vlasti. Prý se v Athénách kolem roku -590 setkal se Solónem; podle legendy u Diogena Laertia (I, 106) také na Peloponésu s Mysónem. Není sice ve standardním nejužším výčtu Sedmi mudrců, ale dost často k nim bývá přičítán.

Diogenés Laertios říká (I, 101-105), že Anacharsis byl syn Gnúra a bratr skythského krále Kadúdy, zato jeho matka byla Řekyně, takže mluvil oběma jazyky. Složil prý báseň o zvycích Skythů a Řeků a propagoval řecké zvyky. Je líčen jako vzor abstinence a zdrženlivosti všeho druhu. Po návratu do Skythie jej prý na lovu zabil jeho bratr.

Nezachovalo se od něj nic než podání u doxografů, hlavně DL.
Anacharsidis Epistulae (údajné Anacharsidovy dopisy) je pozdější podvrh. Edice: Epistulae, ed. R. Hercher, Epistolographi Graeci. Paris, Didot, 1873.
V pozdní antice napsal Lúlaiános dialog Anacharsis jako jeho rozpravu ze Solónem o výchově mládeže.

Podání u Diogena Laertia (I, 103-104):

   Réva přináší trojí hrozny: nejprve hrozny rozkoše, potom opilosti, nakonec ošklivosti.

   Je lepší mít jednoho přítele, který stojí za mnoho, než mnoho přátel, kteří nestojí za nic.

   Tržiště je místem vzájemného podvádění a obohacování.

Prý se divil, že při řeckých soutěžích umělců posuzují jejich výkony lidé, kteří sami umělci nejsou.
Také se prý divil, že Řekové sice zabraňují zpupnosti (hybris), ale ctí jednání zápasníků.
Od smrti na moři nás prý dělí čtyři prsty - tloušťka lodní stěny.
Na otázku, co je u lidí dobré i špatné, prý odpověděl: „Jazyk".

Na jeho sochy se prý dává nápis: „Ovládej jazyk, břicho a pohlavní úd!"

(Totéž .DOC,  .PDF)