A 2 /1 = Platón, Protagoras 342e4 - 343b7

A právě toho si v současnosti i v dřívějších dobách někteří všimli, že napodobovat Lakóny znamená mnohem spíše filosofovat než pěstovat gymnastiku. Věděli totiž, že schopnost pronášet takové výroky má člověk dokonale vzdělaný.

Mezi nimi byl i Thalés z Milétu, Pittakos z Mytilény, Biás z Priény, náš Solón, Kleobúlos z Lindu a Mysón z Chén, jako sedmý byl mezi nimi uváděn Chilón z Lakedaimonu. Ti všichni byli horliví stoupenci, milovníci a žáci lakedaimonské výchovy. A lze poznat, že jejich moudrost byla takovéto povahy; stručné pamětihodné výroky, jaké každý z nich pronesl. Když se také společně sešli, věnovali Apollónovi do chrámu v Delfách prvotiny své moudrosti, když napsali ta slova, která všichni opěvují: „Poznej sebe sama" a „Nic příliš". A proč to říkám? Protože takový byl způsob filosofie u těch dávných, jakási lakónská stručnost. Zvláště koloval také tento Pittakův výrok, oslavovaný moudrými lidmi: „Je těžké být šlechetný."

A 2 /2 = Platón, Charmides 164d3-165a7

Jistě totiž já myslím, že právě to je rozumnost, poznávat sám sebe, a souhlasím s tím, kdo věnoval do chrámu v Delfách takový nápis. Podle mého mínění totiž ten nápis znamená, že jím bůh jako by vítá příchozí místo obvyklým „buď zdráv"; soudě, že pozdrav „buď zdráv" není správný a že si lidé nemají navzájem přát toto, nýbrž zdravou mysl. Bůh tedy takto oslovuje příchozí do svatyně odlišně než lidé, jak - podle mého mínění - uvažoval autor věnovaného nápisu. Každému příchozímu neříká nic jiného než vždy cosi jako „Buď rozumný". Co by věštec mluví ovšem poněkud záhadně. Vždyť „Poznej sebe sama" a „Buď rozumný" je sice totéž, jak tvrdí ten nápis i já, snadno by si však někdo mohl myslet, že to je různé, což se podle mého mínění stalo i těm, kteří věnovali pozdější nápisy: „Nic příliš" a „Ručení je blízko neštěstí". Domnívali se totiž, že „Poznej sebe sama" je rada a ne uvítání příchozích od boha. Tu pak, aby také oni věnovali rady neméně užitečné, věnovali tyto nápisy.