Anaximandros
A 9

Na další zlomek podle pořadí ZK

Na rejstřík
zlomků

 Komentář
   Scholia ZK

Řecký text
a aparát

Na úvodní
stránku

Anaximandra

Na
Předsokratiky


A 9 / 1  =  Simplikios, Physica 24, 13

A 9 /2  =  Simplikios, Physica 150, 24

A 9 /3  =  Aristotelés, Physica I, 4, 187 a 20


A 9 / 1

Mezi ty, kteří mluvili o jednom (prvku) jako o pohyblivém a bezmezném (apeiron), zajisté patří Anaximandros, syn Praxiadův, žák a nástupce Thalétův. Za počátek (arché) a prvek (stoicheion) toho, co je, prohlásil bezmezno (to apeiron). První užil toto jméno počátku.
Říká pak, že to není ani voda, ani žádný z tak řečených prvků (
stoicheia), nýbrž jakási jiná bezmezná přirozenost (fysis apeiros), ze které vznikají všechna nebesa (úranoi, oblohy, světy) a uspořádání (kosmoi, pořádky, světy) v nich.
B 1     Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,
          do těchto nastává i zánik,
          
podle nutnosti.
          Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,
          podle pořadí času.

Takto to říká slovy dosti básnickými.
Je zřejmé, že když spatřil vzájemnou proměnu čtyř prvků, neuznal za základ utváření jeden z nich, ale něco od nich odlišného. Podle něj totiž vznikání není působeno proměnou prvku, ale děje se vylučováním protikladů věčným pohybem. Proto Aristotelés i jeho přiřadil k těm kolem Anaxagory.
 

Simplikios, Physica 24, 13



A 9 /2 

Protiklady pak jsou:

teplé, chladné; suché, vlhké; a ostatní.


Simplikios, Physica 150, 24



A 9 /3

Ti, kdo říkají, že protiklady se odlučují z jednoho (to hen, z jedna), v němž jsou, jak praví Anaximandros a ti, kdo říkají, že je jedno i mnohé, jako Empedoklés a Anaxagorás. Vždyť i oni všechno ostatní odlučují z této směsice.

Aristotelés, Physica I, 4, 187 a 20