Anaximandros |
Na další zlomek podle pořadí ZK |
Komentář |
Řecký text |
Na úvodní |
A 9 / 1 = Simplikios, Physica 24, 13
A 9 /2 = Simplikios, Physica 150, 24
A 9 /3 = Aristotelés, Physica I, 4, 187 a 20
Mezi ty, kteří mluvili o jednom (prvku) jako o pohyblivém a bezmezném (apeiron), zajisté patří Anaximandros, syn Praxiadův,
žák a nástupce Thalétův. Za počátek (arché) a prvek (stoicheion) toho, co je, prohlásil bezmezno (to apeiron). První užil toto
jméno počátku.
Říká pak, že to není ani voda, ani žádný z tak řečených prvků (stoicheia), nýbrž jakási jiná bezmezná přirozenost (fysis
apeiros), ze které vznikají všechna nebesa (úranoi, oblohy, světy) a uspořádání (kosmoi, pořádky, světy) v nich.
B 1 Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,
do těchto nastává i zánik,
podle nutnosti.
Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,
podle pořadí času.
Takto to říká slovy dosti básnickými.
Je zřejmé, že když spatřil vzájemnou proměnu čtyř prvků, neuznal za základ utváření jeden z nich, ale něco od nich odlišného.
Podle něj totiž vznikání není působeno proměnou prvku, ale děje se vylučováním protikladů věčným pohybem. Proto Aristotelés i
jeho přiřadil k těm kolem Anaxagory.
Simplikios, Physica 24, 13
Protiklady pak jsou:
teplé, chladné; suché, vlhké; a ostatní.
Simplikios, Physica 150, 24
Ti, kdo říkají, že protiklady se odlučují z jednoho (to hen, z jedna), v němž jsou, jak praví Anaximandros a ti, kdo říkají, že je jedno i mnohé, jako Empedoklés a Anaxagorás. Vždyť i oni všechno ostatní odlučují z této směsice.
Aristotelés, Physica I, 4, 187 a 20