Zpátky k mythografům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz

Akúsiláos

B 1 /1 = Damaskios, De princiis 124 (I, 320, 10 R.) Podle Eudémových Dějin (fr. 117) prý Akúsilaos pokládá za první počátek Chaos, jakožto zcela nepoznatelný, a po něm tyto dva: mužský počátek, Erebos, a ženský, Noc... z jejich spojení se pak zrodili Aithér, Erós a Métis ... mimo to od nich odvozuje také veliký počet jiných bohů ... B 1 /2 = Filodémos, De pietate 137, 13; p. 61 G. Akúsiláos vše [odvozuje] z dřívějšího Chaosu. B 2 = Platón, Symposion 178b Hésiodos praví (Theogonie 116), že „nejprve vznikl Chaos, po něm pak Gaia širokoprsá, jež pevným je pro všechny sídlem, spolu s ní Erós." S Hésiodem souhlasí i Akúsiláos, že se po Chaosu zrodily tyto dvě [božské bytosti], Gé a Erós. Parmenidés pak o vzniku světa praví (28 B 13): Přede všemi bohy si smyslila [bohyně] Eróta. Takto se z mnoha stran souhlasně tvrdí, že Erós je jedním z nejstarších bohů. B 20 /1 = Kléméns Alexandrijský, Stromata I, 102, 5 - 103, 1 Potopa, která v Řecko postihla za krále Ógyga, se klade do doby Forónea, jenž nastoupil po Inachovi, a do začátků královské vlády v Sikyónu; prvním králem byl Aigialeus, dalším Európs, dále vládl Telchin a Krés na Krétě. (6) Akúsiláos totiž říká, že Foróneus byl prvním člověkem. Proto také autor Eposu o Foróneovi řekl, že Foróneus je "otcem smrtelníků". (103,1) Platón v Tímaiovi následuje Akúsiláa, když píše: "Jednou, když je chtěl přivést k řeči o dávných věcech, začal vypravovat o nejstarších dějinách naší vlasti, o Foróneovi, řečeném "prvním", o Niobě a o událostech po potopě." Cfr. Platón, Tímaios 21a. Cfr. Kléméns Alexandrijský, Stromata I, 103, 2-5 (= Tatianos, Or. 39,7-11). B 21 = Didymos (p. 85 Schmidt) u Macrobia, Sat. V, 18, 9 ... Říká totiž: Ókeanos se pak ožení se svou vlastní sestrou Téthydou a z nich se zrodí tři tisíce řek. Achelóos je z nich nejstarší a je nejvíce uctíván. B 24 = Pausaniás, Graeciae descriptio II, 16, 4 Velké Éóie, jak Řekové onen epos nazývají, říkají, že tato žena (Mykéné) byla dcerou Ínachovou a manželkou Arestorovou, a město prý bylo pojmenováno podle ní. Zdůvodnění, které přisuzují Akúsiláovi, že Mykéneus je syn Spartónův a Spartón zase Foróneův, bych nemohl přijmout, protože by ji neuznali ani sami Lakedaimoňané.

A 1 = Diogenés Laertios, Vita philosophorum I, 41-42 Někteří přidávají [k sedmi mudrcům] ještě Akúsiláa z Argu, syna Kabova nebo Skabrova. Hermippos ve spisu O mudrcích praví, že jich bylo sedmnáct, z nichž se prý porůznu vybírá sedm. Jsou to: Solón, Thalés, Pittakos, Biás, Chillón, Mysón, Kleobúlos, Periandros, Anacharsis, Akúsiláos, Epimenidés, Leófantos, Ferekýdés, Aristodémos, Pýthagorás, Lásos, syn Charmantidův nebo Sisymbritův nebo podle Aristoxena Chabrinův, původem z Hermiony, a Anaxagorás. A 4 = Kléméns Alexandrijský, Stromata VI, 26 A historikové Eumélos a Akúsilaos převedli Hésiodovy básně do prozaického jazyka a uveřejnili je jako vlastní dílo.

Zpátky k mythografům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz