Epika:
Nejprve Homérské eposy (Ílias a Odysseia),
pak na tradici iónských rhapsódů navazují anonymní zlomky
"homérských básníků".
Svébytné přepracování mýtů je pak na
řecké pevnině dílem Hésiodovým.
Unikátní náboženskou památkou jsou Homérské
hymny.
V širším kontextu sem patří i Orfika
a jejich alegorický výklad v Papyru Derveni, nebo
zase Ión z Chiu.
Mytografové bližší pozdější
filosofii:
Návaznost na theogonickou a
kosmogonickou epiku: Epimenidés z Knóssu, Ferekýdés ze
Syru, Akúsiláos z Argu.
Alegorický výklad Homéra: Theagenés z
Rhégia, Métrodóros z Lampsaku.
Spíše mythologické postavy: Músaios,
Linos.
Z textů těchto mythografů se zachovaly
jen zlomky, ed. např. Diels - Kranz; Diogenés Laertios I,
41 - 42; I, 109 - 122.
Přehledově: Epika a mytologie .RTF,
Mytografové .RTF
|