Epika:
Nejprve Homérské eposy (Ílias a Odysseia), pak na tradici iónských rhapsódů navazují anonymní zlomky "homérských básníků".
Svébytné přepracování mýtů je pak na řecké pevnině dílem Hésiodovým.
Unikátní náboženskou památkou jsou Homérské hymny.
V širším kontextu sem patří i Orfika a jejich alegorický výklad v Papyru Derveni, nebo zase Ión z Chiu.
Mytografové bližší pozdější filosofii:
Návaznost na theogonickou a kosmogonickou epiku: Epimenidés z Knóssu, Ferekýdés ze Syru, Akúsiláos z Argu.
Alegorický výklad Homéra: Theagenés z Rhégia, Métrodóros z Lampsaku.
Spíše mythologické postavy: Músaios, Linos.
Z textů těchto mythografů se zachovaly jen zlomky, ed. např. Diels - Kranz; Diogenés Laertios I, 41 - 42; I, 109 - 122.
Přehledově: Epika a mytologie .RTF, Mytografové .RTF
|