Český text .RTF

Řecký text - .DOC

Scholia
(= výkladové poznámky)
 (.RTF) 

Fr. 6 = Platón, Faidón 70c

Nuže, jest jisté staré vypravování, na něž se pamatujeme, že tam (v Hádu) duše žijí, když tam přijdou odsud, a zase sem (z Hádu na svět) opět přicházejí a opět vznikají z těch, kteří zemřeli.

Fr. 7 = Platón, Faidón 62b

Ano, pravil Sókratés, zdálo by se to takhle být nesmyslné; ale ne, snad to má nějaký náležitý význam. Vždyť v nevyslovitelných řečech zasvěcenců se říká, že my lidé jsme v jakémsi vězení a že se z něho člověk nesmí vyprošťovat ani z něho utíkat, ta věc je pro mne příliš vysoká a nesnadno pochopitelná. Zdá se mi však, Kebéte, že je dobře řečeno, že nás bohové mají v péči a že my lidé jsme bohům částí jejich majetku.

Fr. 8 = Platón, Kratylos 400bc = Diels-Kranz 1 B 3

Někteří totiž říkají, že tělo (sóma) je hrob (znak, séma) duše, jako by v přítomné době byla pohřbena; ale také proto, že duše prostřednictvím těla projevuje (sémainei, označuje) vše, cokoliv projevuje. Proto je prý tělo správně zváno séma (znak, pomník, hrob). A jak se mi zdá, pojmenovali tak tělo zejména stoupenci Orfeovi, domnívajíce se, že duše trpí trest za to, zač je trestána, a že má tělo jako ohradu, aby byla držena ve vazbě (sózétai), na způsob vězení. Je tedy tělo, jak se vskutku jmenuje, vazbou (sóma) duše, dokud duše nezaplatí svou pokutu. Není tedy potřeba měnit ani jedno písmeno.

Fr. 13 = Platón, Symposion 218b = Diels-Kranz 1 B 7 /1

(Alkibiadova opilá řeč o svádění Sókrata:) Vždyť vy všichni jste zasaženi šílenstvím filosofa (Sókrata) a bakchickým vytržením! Proto to všichni uslyšíte; však mi odpustíte jak to, co jsem tehdy dělal, tak i to, co nyní říkám. Ale sluhové, a je-li zde někdo jiný nezasvěcený a nevzdělaný, zavřete si uši hodně velikými vraty!

(Viz fr. 245 = Diels-Kranz B 7 /2.)

Fr. 21 = Platón, Zákony IV; 715e = Diels-Kranz 1 B 6 (zač.)

Bůh, jenž podle dávného výroku drží ve svých rukou počátek, dovršení i střed všeho, co je.

Fr. 21a = Pseudo-Aristotelés, De mundo 7; 401a27-401b7 Bekker

Proto se v Orfických zpěvech neříká nevhodně:

                        Zeus se první zrodil; Zeus, blesk jasný („arciblesk")!

                        Zeus je hlavou, Zeus je středem, Diem se pak všechno dovršuje;

                        Zeus je základem země i hvězdnatého nebe;

                        Zeus se narodil mužem, Zeus se stal nesmrtelnou dívkou;

                        Zeus je dechem všeho, Zeus je neumdlévající vzmach ohně;

                        Zeus je kořenem moře, Zeus je Slunce i Luna;

                        Zeus je králem; Zeus, blesk jasný, je vůdcem všeho!

                        Neboť vše ukryl a zase na oblažující světlo

                        z čistého srdce vyvedl, když provádí pamětihodná díla.

Tentýž text (v rozsahu De mundo 401a28-b5, ed. W. L. Lorimer) v pracovním překladu se semináře filologů (Vojtěch Hladký):

                        Zeus tu byl první a poslední bude, vladař ten blesků.

                        Zeus je hlava i střed a z Dia povstalo všechno,

                        Zeus je hranicí země a nebe, jež hvězdami září,

                        Zeus je rodem svým muž a stejně tak věčnou je dívkou,

                        Zeus, který dechem je pro vše a ohně, co nehasne, silou,

                        Zeus je kořenem moře, je zároveň sluncem i lunou,

                        Zeus je král, on nade vším panuje, vladař ten blesků.

Fr. 245 = Pseudo-Iústinos, Cohortatio ad gentiles 15c5 Morel = Diels-Kranz B 7/2 (zač.)

Promluvím, ke kterým se sluší; vy nečistí, zavřete dveře!

(Viz fr. 13.)