A 1/ 1 = Hérodotos, Historiae III, 125-137 (př. J. Šonka)

Polykratés nedbal na žádné rady a plul k Oroitovi. Jelo s ním mnoho členů jeho družiny, mezi nimi také Démokédés, syn Kallifontův z Krotónu, což byl lékař, který se ze současných lékařů vyznal ve svém umění nejlépe. Po příchodu do Magnésie byl Polykratés hanebně utracen...
129 Sedm dní a sedm nocí nemohl Dáreios pro tu bolest [zvrtnutého kotníku] spát. Když mu bylo osmý den zle, tu mu kdosi podal zprávu, že již dříve slyšel v Sardech o umění Krotóňana Démokéda. Dáreios poručil, aby mu ho přivedli co nejrychleji. (...)

(130) Léčení mu bylo svěřeno a on použil řeckých léků. Po silných lécích použil léků mírných, dosáhl toho, že král usnul a za krátký čas ho uzdravil, ač král již nedoufal, že se někdy na nohy postaví. Dáreios ho potom obdaroval dvěma páry zlatých pout. (...)

(131) Z Krotónu přišel Démokédés k Polykratovi takto: V Krotónu měl neustále potíže s prchlivým otcem. Když už to nemohl vydržet, opustil jej a odešel na Aíginu. Usadil se tam a již v prvním roce překonal všechny ostatní lékaře, ačkoli neměl žádné nástroje ani jiné věci, jichž je k tomu umění třeba. Ve druhém roce mu Aiginští poskytovali mzdu jednoho talentu z veřejných prostředků, ve třetím roce Athéňané sto min a ve čtvrtém roce Polykratés dva talenty. Tak tedy přišel na Samos. Tímto mužem se Krotónští nejvíce proslavili. Stalo se to totiž tehdy, když byli krotónští lékaři považovaní za první lékaře v celém Řecku; druzí byli lékaři kyrénští. (...)

(137) Když [perští průvodci Démokéda jako perského zvěda, který se nimi vrátil do Krotónu] odplouvali, uložil jim Démokédés, aby vyřídili Dáreiovi, že se oženil s Milónovou dcerou. Jméno zápasníka Milóna totiž u krále znamenalo mnoho. Zdá se mi, že Démokédés právě proto vynaložením velké částky peněz ten sňatek urychlil, aby Dáreiovi ukázal, že je i ve své vlasti mužem váženým.

A 1/ 2 = Inscriptio ex Abydos; Mouseion II, 2. 3 (1878) S. 13

Démokédés syn Blosónův, Krotóňan.

A 2/ 1 = Suidás, Lexicon

Démokédés syn Kallifontův byl Asklépiův kněz v Knidu; krotónský lékař, který léčil na Aigíně (...) a léčil tyrana Polykrata za dva talenty zlata. Byl ustanoven rádcem perského Dáreia. (...) Napsal lékařskou knihu.

A 2/ 2 = Josefus Flavius, Contra Apionem (= De Judaeorum vetustate) I, 163

A 2a = Athénaios, Deipnosophistae XII, 522a

A 2b = Aelianus Claudius, Varia Historia VIII, 17

A 2c = Himer. cod. Neapol. (Schenkl Herm. 46, 1911, 426)

A 3 = Hérodotos, Historiae III, 134

Když ji potom vyléčil, pravila Atossa, jak byla od Démokéda poučena, Dáreiovi v lůžku toto:

"Králi, máš tak velikou moc a sedíš doma, aniž si podrobuješ nějaký další národ nebo rozmnožuješ perskou moc. Sluší se, aby muž mladý, který vládne velikými prostředky, něco dokázal. (...) Velký čin můžeš vykonat, dokud jsi mlád; s růstem těla roste i duch (frenes) a se stárnoucím tělem stárne a slábne jeho schopnost k velkým činům."

To mu řekla podle Démokédova návodu. (...)

"Budiž", pravila Atossa, "vyprav se nejprve proti Skythům, dostaneš je, jakmile jen budeš chtít. Ale pak se vyprav proti Řecku. Toužím po služebnících z Lakónie, Argu, Attiky i Korinta, neboť jsem o nich slyšela. Máš přece člověka ze všech nejvhodnějšího k tomu, aby ti v Řecku ukázal kdejakou věc a dovedl tě tam; je to ten, který ti nohu vyléčil."