Zpátky k Filoláovi
Zpátky k pozdním pýthagorejcům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz
Filoláos
Testimonia DK 44 A
Filoláos z Krotónu byl pýthagorik. Od něho koupil Platón pýthagorejské spisy, jak píše Diónovi. Zahynul, když upadnul do podezření, že usiluje o samovládu. Náš epigram na něho zní takto: (85) Domnívá se, že všechno se děje z nutnosti a souladu. Jako první řekl, že Země se pohybuje v kruhu. Jiní však tvrdí, že to byl Hiketás ze Syrakús (viz Hiketás A 1). „Přirozenost byla v kosmu spojena z neomezených a vymezujících [principů], a stejně tak celý svět i vše, co v něm je.”
A 1a = Platón, Phaedo 61e Já jsem slyšel již od Filoláa, když u nás pobýval...
A 2 = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum IX, 38 Také Apollodóros z Kyziku tvrdí, že se Démokritos stýkal s Filoláem.
A 3 = Cicero, De orat. III, 34, 139 Nebo Filoláos [ustanovil svým nástupcem] Archýta z Tarentu.
A 4 = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum VIII, 46 Mužného věku [Pýthagorás] dosáhl v 60. olympiádě (540 až 537 před n. l.) a jeho škola se udržela až do deváté nebo desáté generace. Posledními pýthagoriky, které viděl ještě Aristoxenos, totiž byli Xenofilos z thrácké Chalkidiky, Fantón z Fliúntu, dále Echekratés, Dioklés a Polymnástos, také z Fliúntu. Byli to žáci Tarenťanů Filoláa a Euryta.
A 4a = Plútarchos, De genio Socrat. 13; 583a
A 5 = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum III, 6 Potom se [Platón] ve věku 28 let podle Hermodóra uchýlil s některými dalšími sókratiky k Eukleidovi do Megar. Nato odešel k matematikovi Theodórovi do Kyrény, odtud do Itálie k pýthagorikům Filoláovi a Eurytovi.
A 6 = Vitruvius I, 1, 16-17 (...) jako je také hudebníkům i astronomům společné, že zkoumají vzájemné vztahy, jak hvězd, tak souzvuku kvarty a kvinty... Ovšem ti, kterým příroda dala tolik důvtipu, bystrého úsudku a dobré paměti, aby mohli znát geometrii, astronomii, hudbu i ostatní obory důkladně. (...) Ti se ovšem naleznou jenom vzácně, jako to kdysi byli Aristarchos na Samu, Filoláos a Archýtás v Tarentu, Apollónios z Pergy, Eratosthenés z Kyrény, Archimédés a Skopinás ze Syrakús, kteří pomocí čísel a přirozených vztahů vynalezli mnohé věci, nástroje a přístroje k určování hodin, vyložili je a zanechali potomkům.
A 7 = Athénaios, Deipnosophistae IV, 184e = IV, 84,13 Kaibel Hře na flétnu se však věnovali také mnozí z pýthagoriků, jako Eufranór, Archytás, Filoláos a několik dalších.
A 7a = Plútarchos, Quaestiones convivales VIII 2, 1; 718e Geometrie je podle Filoláa počátkem a vlastí ... ostatních nauk.
A 8 /1 = Gellius Atticus III, 17, 4
A 8 /2 = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum III, 9 Někteří však, patří k nim např. Satyros, tvrdí, že [Platón]) psal Diónovi na Sicílii, aby mu za sto min koupil od Filoláa tři pýthagorejské knihy.
A 8 /3 = Eusebios, Adversus Hierocl. 64 (380, 8 Kayser)
A 9 /1 = Áetios I, 3, 10 (Dox. 283) Pýthagorejec Filoláos: mez a bezmezné.
A 9 /2 = Proklos, In Timaeum comm. I, 176, 27 Diehl
A 10 = Theón ze Smyrny 20, 19 Hiller Archytás a Filoláos však nerozlišeně nazývají jedno jednotkou a jednotku jedním.
A 11 = Lúkiános, De lapsu in sal. 5
A 14 /2 = Proklos, In Eucl. 166, 25 Podobně také Filoláos obětoval čtvrtinu úhlu [rovnostranného?] trojúhelníku bohům, Kronovi, Hádovi, Areovi a Dionýsiovi...
A 14 /3 = Proklos, In Eucl. 173, 11
A 16 = Áetios II, 7, 7 (Dox. 336) Filoláos říká, že oheň je uprostřed kolem středu [světa], který nazývá ohništěm (hestia) veškerenstva, Diovým domem a matkou bohů, nebo také oltářem, pojítkem a měrou přírody; a naopak je jiný oheň, který je (v universu) nejvýše a který je obklopuje. Dále praví, že střed je svou přirozeností první a okolo něj v tanci obíhá deset božských těles: nebe (úranos), [pět] planet, po nich Slunce, pod ním Měsíc, pod ním Země, pod ní Protizemě, po těchto všech je oheň, který je na místě ohniště okolo středu. Nejvyšší část obklopujícího, v níž jsou prvky ve své čistotě, nazývá Olymp; oblast pod oběhem Olympu, kam bylo umístěno pět planet společně se Sluncem a Měsícem, nazývá Kosmos. Část pod nimi, podměsíční a okolo Země, kde je oblast vzniku, který tíhne ke změně, nazývá Nebe (Úranos). Dále říká, že moudrost vzniká v souvislosti s tím, co je uspořádáno nahoře, naproti tomu zdatnost povstává v souvislosti s neuspořádaností věcí, které vznikají, jedna je dokonalá a druhá nedokonalá.
A 17 = Áetios III, 11, 3 (Dox. 377)
Filoláos říká, že řídící část je v nejstřednějším ohni, který bůh tvůrce (démiurgos theos) dal jako první pod sféru veškerenstva jako lodní kýl.
Odkud se živí kosmos: Filoláos říká, že zánik je dvojí – jeden, když se z nebe vyřine oheň; druhý pak z vody Měsíce, která se vylije obíháním vzduchu. A jejich výpary jsou výživou kosmu.
A 19 = Áetios II, 20, 12 Mansfeld-Runia (Dox. 349; Stobaios I, 25, 3d) O podstatě Slunce: Pýthagorejec Filoláos [říká, že Slunce je] sklovité a přijímá odraz ohně v kosmu, usměrňuje světlo a teplo k nám. V určitém smyslu je Slunce dvojí: ohnivé Slunce v nebi – a to, které je od něj odvozené, které se ohni podobá na způsob odrazu. Pokud by někdo neřekl, že je i třetí Slunce, totiž záře, která je od zrcadla rozptýlená odrazem směrem k nám. Tuto záři totiž nazýváme Sluncem jakožto obraz obrazu.
Filoláos tvrdí, že Slunce chytá to, co je průhledné a zářivé, seshora od jasného aithéru a posílá k nám záři skrze jakési póry, takže je podle něj Slunce trojí: jedno z aithérického ohně; druhé, které je od aithérického ohně sesláno ke sklovitému; třetí od sklovitého k nám.
A 20 = Áetios II, 30, 1 Mansfeld-Runia (Dox. 361; Stobaios I, 26, 4) O tom, jak se jeví Měsíc, a proč vypadá jako země Někteří z pýthagorejců, mezi něž patří Filoláos, tvrdí, že Měsíc se zdá být podobný zemi, neboť je osídlen tak, jako jsou na naší zemi živočichové a zvířata, ovšem většími a krásnějšími. Tvrdí totiž, že zvířata tam jsou 15krát větší svou silou a nevyměšují výkaly, a den je tam taktéž tak dlouhý.
A 21 = Áetios III, 13, 1. 2. (Dox. 378) ... Pýthagorejec Filoláos však říká, že Země obíhá v kruhu kolem ohně, v šikmém kruhu, podobným způsobem jako Slunce a Měsíc.
A 22 /1 = Censorinus, De die natali 18, 8 Také podle pýthagorejce Filoláa se každých 59 let vkládá do roku přestupný měsíc dlouhý 21 dní.
A 22 /2 = Censorinus, De die natali 19, 2 Přirozený rok (annus naturalis) má podle Filoláa 364 a půl dne.
A 23 /1 = Marobius, Somn. Scip. I, 14, 19 Pýthagorás a Filoláos [říkají, že duše je] harmonií.
A 23 /2 = Aristotelés, De anima I, 4; 407b27 |
Zpátky k Filoláovi
Zpátky k pozdním pýthagorejcům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz