1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23 |
Teď jest podlaha síně už čistá a čisté jsou ruce
všechny a poháry též. Věnci nás ovíjí hoch,
líbezně vonnou myrhu zas jiný podává v misce.
Měsidlo stojí zde, veselí libé je v něm;
čeká i jiné víno, jež slibuje trvalou věrnost,
ve džbánech, sladké jak med, nabízí vonný svůj květ.
Kadidlo svatou vůni už rozlévá ve středu našem.
Vody chladivý mok, sladký a čistý, je tu.
Předložen nahnědlý chléb a stůl již důstojný čeká,
na stole sýra tíž, hustý a lahodný med.
Uprostřed stojí oltář a květy je ozdoben celý.
Veselí, radostný ples domem se rozléhá kol.
Nejdříve chválit boha se sluší rozumným mužům,
zbožnou modlitbou tichou, čistými slovy ho ctít.
Po řádné úlitbě pak a prosbě, by po právu jednat
dovedli, poněvadž to první má modlitbou být,
není už hříchem tolik as pít, co sneseš, bys mohl -
nejsi-li příliš stár - bez sluhy k domovu jít.
Toho z mužů je třeba chválit, kdo napiv se, vyjevuje řádně,
jak získat paměť a sílu pro zdatnost.
Ne však toho, kdo boje Titánů, Gigantů,
nebo Kentaurů opěvuje, výplody minulých dob,
prudké sváry, ze kterých není žádný užitek.
Bohy však na mysli mít, je dobré vždy.
|