B 1  =  Simplikios, In Physica 24,13 = část A 9 /1

Říká, že [počátkem] není ani voda, ani žádný z takzvaných prvků, nýbrž jakási jiná

přirozenost, která je bezmezná, z níž vznikají všechna nebesa [oblohy, světy?] a světy [uspořádání, prvky?] v nich. (B 1:) Z těch pak je jsoucím věcem vznik, do toho nastává i zánik,

       podle nutnosti;
       navzájem si totiž platí trest a pokutu za [své] bezpráví,
       podle řádu času.

Takto to říká slovy dosti básnickými.

Verze překladu:

Z jakých věcí pak jsoucí věci mají svůj vznik, do těch nastává i zánik, podle nutnosti,
navzájem si totiž udělují právo i odplatu za [své] bezpráví, podle řádu času.

B 2  =  Hippolytos, Refutatio I, 6, 1 Marcovich = A 11,1

Za počátek jsoucích věcí prohlásil jakousi přirozenost bezmezna (fysis tú apeirú), ze které vznikají nebesa (úranoi) a kosmy (uspořádání, kosmoi) v nich.
Tato přirozenost je prý

(B 2)    trvalá (aidion) a nestárnoucí

a obklopuje (periechein) všechny kosmy.
Mluví také o čase jakožto o vymezeném vzniku jsoucích věcí, tak jejich zániku.

Cfr. Platón, Phaedo 106b1-2:

Což není nutné takto mluvit i o nesmrtelném? Jestliže je nesmrtelné a nehynoucí, je pro duši nemožné, aby hynula, když by na ni šla smrt.

B 3  =  Aristotelés, Physica III, 4; 203b6 = A 15

A [bezmezno] je božstvím (to theion), neboť je

(B 3)    nesmrtelné a nehynoucí,

jak praví Anaximandros a většina badatelů o přírodě.

Viz také Platón, Faidón 106b2.

B 4 = Áetios II, 20, 1 Mansfeld-Runia = A 21/2; viz také A 22/1)

        ... jako skrz píšťalu blesku.

B 5  =  Áetios III, 10, 2 Diels-Kranz = A 25; viz A 11,3

Anaximandros [říká], že (B 5) Země se podobá kamennému sloupu.

Hérakleitos B 126, možná citát Anaximandra (podle W. Bröckera):

          Co je chladné, se zahřívá,
          teplé se ochlazuje;
          vlhké se vysušuje,
          seschlé se zvlhčuje.

Tzetzés, Scholia ad exeg. in Iliad., p. 126 Herman; Heracliti Epistulae 5.
Viz Hérakleitos C 1,17; C 1,21; C 1,22 = Hippokratés, De victu I (De diaeta).