Homérští básníci, tzv. Homérovci, působí v archaické době (-8. /-6. století) na maloasijském pobřeží, zvláště v okolí Smyrny a Kolofónu (Iónie).
Jsou to rhapsódi, kteří recitují (zpívají) Homérovy eposy a uvozují je svými předzpěvy (prooimion, hymnos).
Není vyloučeno, že sám autor Íliady a Odysseie (Homéros) vzešel ze starších vrstev podobného prostředí, které se pak upnulo k jeho postavě.
Označení "homérovci" užívá poprvé lyrik Pindaros (Nemea II, 1) v -5. století na řecké pevnině.
Volně s nimi souvisejí sbírky Margítés (vydávaná v souber archaické lyriky) a Homérské hymny.
V edici Diels-Kranz nejsou zahrnuti.
Kromě uvedených sbírek jsou dochovány jen chatrné zlomky, např. ve významné narážce o Péru u Platóna, dialogu Faidros 252b-c.
|