Chilón z Lakedaimonu, asi spartský efor v 55. (nebo v 56.) olympiádě (nebo roku -554).

Diogenés Laertios mu věnuje kapitolku (I, 68-73) a i jinde uvádí další jeho důvtipné výroky, např. (I, 41):

         Vždyť všechno je krásné ve vhodný čas.

Nebo vtipnou Chilónovu odpověď (Diogenés L. I, 69) na Aisópovu otázku, co dělá Zeus:

         Snižuje, co je vysoké, a zvyšuje, co je nízké.

Pásmo jeho údajných výroků cituje i Démétrios Falérský u Stobaia. Připisuje mu o výrok:

         Poznej sebe sama

jako ostatně už Platón (Prótagorás 343).

Zvláštní je pak spor o to, zda jde o výrok Chilónův nebo Thalétův. Jde vlastně o tři různé verze původu moudrosti nebo dokonce filosofie:
   Jedna, že jde o součást zkoumání. Podle ní je autorem výroku Thalés - jak tvrdí Diogenés Laertios (I, 40).
   Druhá, že pramení z delfského Apollónova kultu. K Chilónovi se dostala prostřednictvím Fénomoé, Apollónovy dcery (nebo sestry) a první Pýthie nebo Sibylly - jak tvrdí Antisthenés citovaný Diogenem Laertiem (I, 40). Podrobněji toto stanovisko zastává Plútarchos (O nápisu E v Delfách 17-18), a to způsobem, který zastírá jeho rozpornost s pozicí Platónovou, neboť rozvíjí motivy jeho dialogu Charmidés.
   Třetí, že pochází ze spartské výchovy, a Chilón z ní přinesl do Delf jako dar „prvotinu", totiž právě výrok „Poznej sebe sama" - jak tvrdí Platón (Prótagorás 343) a jinde podává svůj výklad tohoto výroku a jeho druhotného vztahu k Apollónovu delfskému kultu (Charmidés 164-165).

Chilón prý napsal elegii, ale nezachovala se. Jeho údajné listy jsou pozdější podvrh.