Athénský politik a básník (asi -640 nebo -635 až -560 nebo -555), jehož básně jsou ovšem vydávány v souborech archaické lyriky a ne v edicích filosofických textů. Jakožto athénský vládce (-594) změnil krvavé zákony Drakontovy; sám říká, že tak, aby co možná vyšel vstříc požadavkům lidu, ale aby se bohatí nemuseli být převratných změn. Psal krásné lyrické verše. Jeho jméno je po celé dějiny vzpomínáno jako jméno jednoho z nejmoudřejších a nejšlechetnějších vládců.

Mezi výroky, které mu připisuje Démétrios Falérský u Stobaia III, 1, 172 (DK 10 A 3. 2) však kromě oběžných sapienciálně gnómických motivů potkáváme jenom jeden výrok, který má v pozdější filosofii návaznost:

         „Na nezjevné ukazuj prostřednictvím zjevného." (Viz Hippokratés: O výživě I, 3 - 24 = Hérakleitos C 1,12; Hippón B 1.)

Problém je totiž v tom, že později ustanovený obor „filosofie" sice zahrnul do své vlastní prehistorie dokonce i Sedm mudrců (a tedy i apofthegmata připisovaná Solónovi), nikoli však určitě zajímavější a vlivnější moudrost řeckých lyriků, mezi nimiž má Solón významné místo. Zachovalo se asi 270 veršů. Solónovy básně jsou proto vydávány v souborech řecké archaické lyriky (např. West) a ne v edicích filosofických textů. Zvláštní vliv v lékařské i filosofické tradici má periodizace lidského života na sedmiletí: Solón, fr. 27, 1-6 West. Viz Alkmaión A 15; Hippón A 16.