Scholia .RTF |
Pracovní poznámky |
Zpátky k Anaximenovi |
B 1 Aetios referuje Anaximena podle aristotelika Theofrasta. Počátek jsoucích věcí - teprve až Aristotelovy a starosti. Je jím vzduch, aér - možná v textu mělo být pneuma: vanutí, jak ve smyslu větru, tak dechu. Citát je nejspíš pravý pokud jde o symetrie: duše a vanutí (dechu, větru) - větru (vanutí) a celku veškerenstva (asi ještě nepojmenovanému jako kosmos, to je tady nejspíš anachronismus Aetiův). Klíčové slovo je objímá, periechei, viz Anaximandros A 11, A 15, A 16/2. Možná je pravdivé (patrně Theofrastovo) svědectví, že Anaximenés užívá slova aér a pneuma synonymicky. Závěr je theofrastovský absurdní komentář ve stylu autorských práv příčin na svět. (Aristotelici si nejspíš nic neumí představit jinak než jako výrobek plánovité technologie - a každý, kdo vnímá cokoliv jako nevymyšlené a nevyrobené, se „mýlí".)
B 3 Pozdní a pochybný zlomek. Přesto možná pozdní terminologií a prostřednictvím duchovenského odporu k tělesnosti přece jenom dobře postihuje roli vzduchu nebo pneumatu u Anaximena: vznik bytostí výronem, souvislost s osudovou mocí, bezmeznost, nevyčerpatelnost.
A 1 A 5 A 5 /1 A 5 /2 A 5 /3 A 6 Viz Anaxagorás, Archelaos, stoici. A 7 A 15 Turba philosophorum je arabský alchymický spis z doby kolem roku 900, zachovaný ve středověkém latinském překladu. Na rozdíl od většiny ostatních arabských referátů o předsokraticích je považován za věrohodný. Souvislost Anaximenés - Anaximandros. Zhušťování a zřeďování vzduchu je spojeno s astronomickým cyklem, s (denním a) ročním chodem Slunce. |