Zpátky k mythografům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz
Scholia k mythografům a vykladačům Homéra
(výkladové poznámky ke zlomkům, taky .RTF)
Ferekýdés
"vždycky" - aei - tady ještě nemá metafyzický význam, ale spíš význam orientační: podle nich se orientujeme na světě, podobně jako podle hor, řek nebo hvězd. Zemi darem - viz B 2. Viz A 8.
Text papyru má částečné paralely v citátech u Klémenta Alexandrijského. Svatba Dia a Země je prototypem svatby. Plášť (zjevný povrch) se Zemí a Ókeanem je svatebním darem a dílem Diovým, kterým před kýmkoliv jiným než před sebou samotným zahaluje nepřehlednost a propastnost Chthonie (viz B 1). Viz Xenofanés B 28.
Cfr. Hésiodos, Theogonie 130 Viz Eryximachova řeč v Platónově Symposiu. Viz Empedoklés, kde je ovšem místo Eróta Filotés. Dál je v tomto referátu Ferekýda láska (filia) až výsledkem díla Dia-Eróta. „Totožnost a jednota pronikající celkem" je typický výraz Proklův, který však může co do smyslu dobře referovat Ferekýdovu myšlenku. Cfr. Hérakleitos, u kterého ovšem i ve světě vedle souladu působí taky protiklady, bez kterých by nic nevznikalo.
Órigenés srovnává Ferekýda s Hérakleitem kvůli motivu zápasu, viz Hérakleitos B 53, B 80. Motiv zápasu Krona s Ofioneem (Hadovitým) je divný a působí orientálně.
Viz Porfyriův kontext u Hérakleitos B 77.
1,116 - Pittakos z Lesbu je jedním ze sedmi mudrců. 1, 116-118 - Věštby a zázraky, kterými se manifestuje typus muže božího. 1, 118 - Vztah k Pýthagorovi viz i A 1,119; A 1, 120; A 2/1; A 5/1 1, 118 - Pohřeb na Délu je buď blbost nebo provokace, která má říct, že Ferekýdovo tělo není lidská mrtvola, takže neznečistí posvátný ostrov. Jediné tolerované hroby na Délu jsou přece hroby Hyperborejců! 1, 120 - Dúris přičítá Pýthagorovi pozitivní eschatologii, možná právem.
„Tajné knihy Féničanů" - viz Hérakleitos B 129, nařčení Pýthagory z krádeže jakýchci spisů. Viz i motiv hada v Ferekýdés B 4? „Metempsychósis" - výraz sám je až pozdně antický, leč nauka je starší. Ferekýdés je jedním z vážných kandidátů na nejstaršího historického učitele takové nauky. Nejstarší snad přímý doklad je takovém pojetí duše je Xenofanův výsměch Pýthagorovi - Xenofanés B 7 = Pýthagorás 58 B 1a. Vztah k Pýthagorovi viz i A 1,118-120; A 5/1.
Cicero zde připisuje Ferekýdovi nejstarší doklad nauky o nesmrtelnosti duše. To může i nemusí souviset s jeho údajnou reinkarnační naukou, viz A 2/1. Vztah k Pýthagorovi viz i A 1,118-120; A 2/1.
Viz B 1, Eudémos však božskou triádu desinterpretuje aristotelsky jako „počátky". „Pneuma a voda" je dvojice, která působí poněkud semitsky, cfr. Genesis 1, 2. Viz „tajné knihy Féničanů" v A 2/1. |
Zpátky k mythografům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz