Zpátky k mythografům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz
Músaios
|
B 4 = Kléméns Alexandrijský, Stromata VI, 5, 5-6 A tak jako Músaios píše: Homér říká:
B 5 = Kléméns Alexandrijský, Stromata VI, 5, 7-8 (př. M. Šedina, O. vaňorný) Músaios vytvořil také tyto verše: Homér je přepisuje takto:
B 6 = Kléméns Alexandrijský, Stromata VI, 25, 2 (př. Miroslav Šedina) Uloupené spisy jiných vydávají totiž za své vlastní dílo, jako to učinil například Eugamón z Kyrény s celou Músaiovou knihou O Thesprótech.
B 7 = Kléméns Alexandrijský, Stromata VI, 26, 3 (př. M. Šedina) Hésiodos pak své verše o Melampovi: jakož i to, co následuje, převzal doslova od básníka Músaia.
B 10 = Pausaniás, Periagogae I, 14, 3 Podle písní Músaiových, jsou-li vskutku Músaiovy, byl Triptolemos synem Ókeana a Země (Gé).
Řekové mají epos jménem Eumolpia, tyto verše přisuzují Músaiovi, synovi Antioféma. V nich se říká, že věštírna (v Delfách) byla společná Poseidónovi a Zemi (Gé), a že bohyně věštila sama, zatímco Poseidón měl vykladače věšteb Pyrkóna. Verše říkají: Ihned pak Chthonié řekla svůj moudrý věštecký výrok,
Je přece možné, že něco může být, avšak ještě není. Toto by ovšem bylo nemožné podle řečí theologů, podle nichž (vše?, svět?) vzniká z Noci, i podle fyziků, kteří tvrdí, že všechny věci byly pospolu. Vždyť jak by se to pohybovalo, kdyby nebyla nějaké příčina uskutečnění?
Hymnus na Démétér
V této krajině vládli Lelegův syn Polykaón a Messéné, Polykaónova žena. K této Messéně přišel eleúsinský Kaukón, syn Kelainův a vnuk Flya, podle athénské pověsti potomka bohyně Země, a přinesl znalost mystérií Velikých bohyň. Shodně to hlásá i hymnus, který na Démétřinu počest složil pro Lykomovce Músaios.
Věštby
Aleaudovci [thessalští králové] ... přišli [do Sús] s Athéňanem Onomakritem, který byl věštcem a pořadatelem věšteb Músaiových, přičemž ponechali stranou nepřátelství, které proti němu měli. Onomakrita totiž vypudil z Athén Hipparchos, syn Peisistratův, protože ho Lasos z Hermiony přistihl, že vpašoval mezi věštby Músaiovy předpověď, podle které měly v moři zmizet ostrovy, které jsou v blízkosti Lémnu. Proto ho Hipparchos vyhnal, ačkoliv předtím jeho služeb často používal. [V Súsách Onomakritos věštil příznivě Peršanům.]
B 21 = Hérodotos, Dějiny VIII, 96 [Po bitvě u Salamíny] však západní vítr zanesl množství lodních trosek k Attice, k pobřeží zvanému Kólias. Tak se vyplnily i všechny ostatní věštby o námořní bitvě, které Bakis a Músaios pronesli.
B 22 = Pausaniás, Periagogae X, 9, 11 Athéňané svorně prohlašují, že pohromu u Kozích říček utrpěli neprávem. Byli totiž zrazeni podplacenými vojevůdci; byli to Týdeus a Adeimantos, kteří přijali dary od Lýsandra. Na důkaz toho předkládají verše z věšteb Sibylliných... Z prorockých slov Músaiových pak připomínají ještě další: Postihne athénské řady déšť prudký, divoká bouře, ( † ) město, než splatí svou vinu. |
|
|
A 1 = Súda, heslo Músaios A 1a = Harpokratión Gramm, Lexicon i decem orationes Attikos 207, 7 (Lysiás, Orationes, Fragmenta, p. 354, 14; ed. T. Thalheim) A 2 = Hermesianax z Kolofónu, Fr. 7, ed. J.U. Powell A 3 = Pseudo-Aristotelés, Mirabilum auscultationes 131; 843b1 A 3a = Scholia in Sophoclem Oed. Col. 1053 A 4 = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum, proem. 3 Vždyť například u Athéňanů se zrodil Músaios a u Thébanů Linos. První z nich byl prý synem Eumolpovým a složil
Theogonii i první spis Sfaira (Nebeská koule). Prý též prohlásil, že všechno vzniká z jednoho a v totéž se rozkládá.
Zemřel prý ve Faléru... Po Músaiově otci mají u Athéňanů jméno Eumolpovci. A 5 = Pausaniás, Periagogae I, 22, 7 Pominu-li malby, na nichž je vypodobněn chlapec se džbánem na vodu a zápasník, jejž vymaloval Tímainetos, je tu dále
namalován Músaios. Četl jsem verše, v nichž je o Músaiovi uvedeno, že se dovedl vznášet vzduchem, což prý byl dar
Bóreův. Zdá se mi však, že ty verše složil Onomakritos, neboť o Músaiovi víme bezpečně jen tolik, že složil
Lykomovcům hymnus na počest Démétřinu (viz B 20). A 5a = Platon, Respublica II; 363cd (= Orfika B 4) Músaios, mladší než tento (Eumolpos), jeho syn, dávají spravedlivým ještě skvělejší dary bohů: ve svém výkladu je totiž přivádějí do Hádu, kladou je tam na lenošky a připravují jim hostinu zbožných; líčí, kterak tam ozdobeni věnci tráví již všechen čas popíjením, neboť podle jejich názoru je patrně nejkrásnější odměnou za dokonalost věčné pití... Takovými a podobnými výklady tedy oslabují spravedlnost, kdežto bezbožníky a nespravedlivé zase v Hádu zahrabávají do jakéhosi bahna, nutí je přenášet vodu v sítu...
Viz také Orfika A 14a |
|
Zpátky k mythografům
Zpátky na Předsokratiky
Zpátky na domovskou stránku fysis.cz