Kromě pýthagorejců vydala jižní Itálie také Eleaty. Zde je hlavní pramen metafyzické filosofie. Striktně vzato mezi ně patří pouze Parmenidés a pak Zénón, oba z města Elea (Hylea, dnešní Velia, asi v
třetině cesty z Neapole do Reggia do Calabria).
Parmenidés, líčený později jako velebný kmet filosofie, je inspirováín elejským kultem Apollóna, pýthagorejci a možná i Xenofanem. Píše buď kolem r. -500 nebo o generaci později.
Zénón Elejský je pak zarputilý obhájce metafyzického mylšenkového konceptu (priority svérázného myšlení před zkušeností).
Za předchůdce Eleatů lze považovat Xenofana (ještě koncem -6. sotoletí), někteří jej považovali dokonce za zakladatele této školy.
Naopak Melissos se později (asi po polovině -5. st.) pokouší o svérázný kompromis mezi Parmenidovou naukou a iónskou tradicí myšlení přirozenosti.
Na Zénonovu myšlenkovou techniku - důkaz sporem, upřednostnění racionality před zakoušenou skutečností - pak navazují sofisté, zvláště Gorgiás.
|