Zpátky na obsah Uvedení k předsokratikům
Zpátky na Obecné věci k předsokratikům
Zpátky na titulní stránku Předsokratici, odkud je přístup k jednotlivým autorům
Zpátky na domovskou stránku domény fysis.cz
Pořadí předsokratiků podle edice Diels-Kranz s možností přímého přístupu - a taky .RTF
Základní historické a doxografické údaje o předsokraticích
(abecední řazení)
- 7 mudrců |
- Miléťané |
|||
- Eleaté |
- Orfika |
- sofisté |
||
- Ióňané |
||||
- lékaři |
||||
- atomisté |
||||
|
|
|
Nejčastější výčet (už Démétrios Falérský koncem 4. BC, zach. u Stobaia, včetně „výroků"):
Kleobúlos z Lindu (Rhodos, Dodekanésos - obrázky z Lindu),
Solón, cca 635 - 555 BC, Athény; jeho básně jsou vydávány v souborech archaické lyriky
Chilĺón z Lakedaimonu (legendou o Fénomoé spojen s Delfami),
Thalés z Milétu, od doby Aristotelovy řazen taky mezi filosofy (viz Miléťané, Thalés)
Pittakos z Lesbu,
Biás z Priény (Iónie), 6. BC, cituje jej Hérakleitos: B 39, ( 104)
Periandros z Korinthu
Jsou i jiné výčty (až 17 jmen), viz Díogenés Laertios I, 13; I, 41 - 42.
Např. také: Anacharsis, Mysón, Epimenidés, Ferekýdés, (+ Peisistrátos aj.)
Politici různých typů, myslitelé, někdy básnící nebo geometři, kolem 600 BC.
Sapienciální literatura = většinou gnómická próza.
Rčení a stručně formulovaná tradiční morální naučení (gnómy).
Díogenés Laertios I, 22 - 108
Edice např. Diels - Kranz (bez lyriky)
* 500/499 BC, Klazomenai, Iónie (blízko Smyrny)
480 BC (nebo 460 ??) přišel do Athén a začal se tam zabývat zkoumáním přírody. Přítel Periklea, Eurípida.
450 (nebo 430?) BC v Athénách obžalován z bezbožnosti (Díogenés Laertios II, 12 - 14), odchází do Lampsaku v Iónii.
† 428 / 427 BC, Lampsakos
Odtažitý teoretik a inetelektuál, zkoumatel přírody.
Styl spisu blízký pozdějšímu „naučnému pojednání". Zvláštnost: odkazuje na jiná místa svého spisu.
Jeho spis „opatřený grafy" se v Athénách běžně prodává ještě kolem 400 BC za drachmu (Platón, Apologie 26 D).
Nauka: Nic nevzniká, ani nezaniká, leč působením mysli (nús) se směšují a rozlučují zárodky všeho (kvality), které jsou neomezeně dělitelné. Není osud. Jsme na světě ke spatření řádu, což je základem svobody.
Žák: Archeláos, Métrodóros z Lampsaku
Díogenés Laertios II, 6 - 15
Diels - Kranz: B do 22; A do 117
* 610 BC, Milétos, Iónie
Žák Thalétův
† 546 - 540 BC, Milétos
Poetik přirozenosti, astronom, meteorolog ...
Jeho spis je patrně první svého druhu. Zachovala se však prakticky jen 1 věta (B 1). Ještě v 2. BC jej však v Athénách našel
gramatik Apollodóros (A 1).
Základní výrazy: neomezené (apeiron), kosmos, nutné (potřebné) ...
Mluva „značně básnická" (A 9 /1).
První mapa země i hvězdných sfér, gnómón (sluneční hodiny a jejich využití k astronomickým měřením).
Nauka: Z neomezené božské rovnováhy se neustálým cyklickým pohybem odvíjejí protiklady (zvl. teplotní a vlhkostní), takže se z bezmezna vydělují živly a ustavují se věci, které stejnou cestou zase zanikají, čímž splácejí daň za svou existenci, prostřednictvím vzájemného působení, které směřuje k jejich zániku.
Žák: Anaximenés
Vliv: Všichni Ióňané, zvl. Hérakleitos a stará vrstva Hippokratik; v geografii Hekataios
Díogenés Laertios II, 1 - 2
Diels - Kranz: B do 6; A do 30
* cca 580 BC, Milétos, Iónie
Žák Anaximandrův
† 528 - 525 BC, Milétos
Poetik přirozenosti, meteorolog ...
Nauka: Bezmezný vzduch objímá (periechón) veškerenstvo, v něm vznikají teplotní a vlhkostní protiklady, díky kterým vyvstávají ostatní živly. Vanutí (pneuma) určuje proměny světa, je také duší, která nám (i všemu) vládne.
Žák: Díogenés z Apollónie (?)
Vliv: v iónské tradici, pak Anaxagorás, ...
Díogenés Laertios II, 3 - 5
Diels - Kranz: B do 3; A do 20
* rané 5. BC, Milétos nebo Athény
Žák Anaxagory
asi působí v Athénách kolem 450 BC
† pozdní 5. BC, asi Athény
Zčásti myslitel přírody v iónském stylu, zčásti už orientace na společenské problémy.
Žák: Sókratés
Díogenés Laertios II, 16 - 17
Diels - Kranz: B do 2; A do 18
Atomisté
Styl myšlení od 5. BC, motivovaný eleatskou naukou i iónskou tradicí.
Mýthický zakladatel: Leukippos.
Hlavní postava: Démokritos z Abdér („předsokratik" mladší než Sókratés), prý konkurent Platóna. Polemizuje s ním Aristotelés, který je navíc přímo umanutý tím, že kdekomu podsouvá atomismus.
Vliv: Epikúros, Lucretius Carus - to vše později.
Působil kolem 450 BC v Athénách
Hudebník a hudební teoretik, někdy řazen mezi sofisty.
Hudební tóniny a melodie prý ovlivňují éthos lidí.
Žáci: Periklés, Sókratés (?)
Diels - Kranz: B do 10; A do 8
* cca 460 BC, Abdérai, SV Řecko (tehdy iónská obec)
Mnoho verzí životopisu, např.:
1. Nevytáhnul paty z Abdér, z hrdosti a soběstačnosti.
2. Byl všude, hlavně na Východě, slavně působil v Athénách.
Žák Leukippa (? - pokud existoval), vliv Parmenida a Zénóna
† cca 370 BC
Prý mimořádně rozsáhlé dílo.
Intelektuální etika, nové pojetí duše, atomární výklad změn, vzniku a zániku.
Vliv: Eúpikúros, ale už i Platón (přestože jej prý nesnášel)
Díogenés Laertios IX, 34 - 49
Diels - Kranz: B do 309 (ale hodně textů sporného autorství a pozdních); A do 169
Díogenés z Apollónie
* 6. nebo 5. BC, Apollónia, (spíš Apollónia na Krétě, než A. v iónském JZ Černomoří, dnešní Sozopol, BG)
Žák Anaximena (?)
Psal buď zač. 5. BC nebo cca 440 BC.
Ranější datace vycházejí ze souvislosti s Anaximenem, pozdější z údaje, že prý byl současníkem Anaxagorovým. Zdá se, že je
možná raná datace, neboť pozdější data jsou snad založena na časové záměně s Díogenem ze Smyrny v pramenu referátu
Díogena Laertia.
Přírodní filosofe milétského stylu, blízká Anaximenovi.
Zkoumání: zoologie, fyziologie člověka.
Díogenés Laertios VI, 81; IX, 57
Diels - Kranz: B do 10; A do 33
Řečtí myslitelé spojení s jihoitalským městem Elea, v 5. BC. Typičtí představitelé západní větve řeckého pozdně archaického
myšlení.
Perkurzor: Xenofanés.
Hlavní postava: Parmenidés.
Další: Zénón.
Vliv: Sofisté, Démokritos, Platón, tradice školní metafyzické filosofie.
* 490 - 484 BC, Akragás, Sicílie (dnešní Agrigento)
Vlivy u něj: Pýthagorejci, Parmenidés, iónská tradice, lékařské nauky
† 430 - 424 BC
„Muž boží", poetik přirozenosti, náboženský básník, kočovný lékař ...
Básně s mnoha neologismy.
Nic nevzniká a nezaniká, nýbrž čtyři kořeny všeho se mísí působení Lásky a Sváru.
Duše putuje mnoha životy.
Díogenés Laertios VIII, 51 - 77
Diels - Kranz: B do 159; A do 98
* 550 BC
Po 500 BC píše na Sicílii (v Syrakúsaách) parodie.
Vliv u něj: kromě satirické tradice také Hérakleitos.
† 460 BC, Sicílie
(Výjimečně počítán i mezi 7 mudrců - viz Díogenés Laertios I, 42)
Vliv: Platón (např. výraz „idea") - viz Díogenés Laertios III, 9 - 17.
Diels - Kranz: B do 65 (+ jiné edice); A do 10
Podle Díogena Laertia VIII, 7 je ještě Epicharmos z ostrova Kóu (Dodekanéssos, Iónie, * snad 550 BC), který je dál (VIII, 78) určen jako „žák Pýthagory", který od dětství žije na Sicílii, kde píše „o přírodě, mravnosti a léčení" a dožil se 90 let. Snad je to tentýž, viz Hérakleitos B 126b.
* 545 až 540 BC, Efesos (dnešní Selčuk), Iónie
Korunní princ Iónie a obřadník, který se vzdal své hodnosti a žil v chrámovém asylu Artemísia.
Vlivy u něj: Biás (viz B 39), Mileťané, zvl. Anaximandros; náboženská tradice.
Negativně: Homér, Hésiodos, Pýthagorás, Xenofanés.
† 485 až 480 BC nebo později, Efesos
Spis obětoval Artemidinu chrámu; zachovala se asi třetina, ale po kouscích v neznámém pořadí.
Styl zasvěcovacího spisu, avšak s apelem na vědomí čtenáře a společnou božskou řeč kosmu.
Bez dialektiky (logiky), prostřednictvím výrazů, které jsou blízké raným tragikům.
Cyklická harmonie protikladů, proměn světa. Duše, Jedno, probuzení ...
Tradičně pak zván „Temný", viz ale Díogenés Laertios II, 22 (= Hérakleitos A 4 /3) o pochopení Sókratem.
Žáky nemá, ale v návaznosti na něj působí v okolí Efesu kolem 400 BC jacísi „hérakleitovci" (Platón: Kratylos).
Vliv: Skythinos, Epicharmos, stará vrstva Hippokratik, Platónovo určení filosofie v 7. listu, stoici ...
Díogenés Laertios IX, 1 - 17
Diels - Kranz: B do 139; A do 23; C do 3
Hippasos z Metapontu (nebo z Krotónu)
6. BC, pýthagorejec, ale asi odrodilý, často jmenován spolu s Hérakleitem
Díogenés Laertios VIII, 84
Diels - Kranz: A do 15
* cca 460 BC, ostrov Kós, Dodekanéssos, Iónie
Lékař (zakladatel nejvýznamnější školy), poetik přírody ...
Vlivy u něj: iónské myšlení, z protofilosofie zvláště Miléťané a Hérakleitos
† 4. BC
Stará vrstva spisů je ještě z pozdního 5. BC.
Nauka: Rovnováha šťáv a živlů, protikladů, cykličnost proměn, „krisis", vliv míst a podnebí, polemika s naukou o idejích (pýthagorejskou ?) ...
Návaznost: Mladší vrstvy Hippokratik, řecká lékařská tradice (a asi postava Eryximacha v Platónově Symposiu)
Diels - Kranz: jen zlomek jako C 1 - 2 (imitace) Hérakleita (Jsou však souborné edice.)
* cca 470, Rhégion, J Itálie (dnes Reggio)
† cca 400
Přírodní filosof milétského stylu a lékař.
V athénách jej zesměšňovali Kratínos a Aristofanés.
Diels - Kranz: B do 4; A do 19
Tradice východořeckého myslitelství od 6. BC v Iónii, podle Díogena Laertia „východní větev filosofie".
Nejprve Miléťané, pak: Hérakleitos, Hippokratés, Díogenés z Apollónie...
Vliv na jiné školy: Hippasos, italské lékařské školy, Démokritos.
Později: Platónovo pojetí smyslového vnímání, Aristotelovo pojetí života, stoická fyzika.
Lékařské školy
Od 5. BC, v bezprostředním kontextu toho předsokratovského myslitelství, které je později chápáno jako nejstarší dějiny filosofie. Výrazná součást iónské myslitelské tradice. Historicky sledovatelné:
Iónské školy: na Ostrově Kós - Hippokratés; další v Knidu na iónské pevnině.
Italské školy: Rhégion - Hippón; Krotón - Alkmaión, nejasná spojitost s pýthagorejci.
Pozdější vrstvy Hippokratovského korpusu obsahují nejenom nauky Hippokratovy a jeho žáků, ale i ostatních lékařských i filosofických škol až do hellénistické doby, od vlivu sofistů po vliv epikúrejců.
* Elea (Itálie) nebo Abdérai (SV Řecko, iónská obec)
Působil kolem 450 BC, ale jsou i pochybnosti o jeho existenci
Žák Zénóna Elejského
Údajně autor atomismu, interpretačně neodlišitelný od Démokrita
Žák: Démokritos
Díogenés Laertios IX, 30 - 33
Diels - Kranz: B do 2; A do 37
* Samos, Dodekanéssos, působil kolem 440 BC
Vlivy u něj: Parmenidés, Zénón
Filosof eleatského stylu, politik, vojevůdce. „Jedno" je naprosto neměnné, nic se nemění, ani nemísí.
Díogenés Laertios IX, 24
Diels - Kranz: B do 11; A do 14
Archaičtí řečtí (možná s fénickým vlivem) myslitelé v iónském Milétu v 6. BC:
Thalés, Anaximandros, Anaximenés, někdy se k nim řadí ještě historik Hekataios.
Návaznost na theogonickou a kosmogonickou epiku:
Epimenidés z Knóssu, konec 7. BC, Theogonie (Chrésmoi), Krétika - někdy mezi 7 mudrci
Ferekýdés ze Syru, psal cca 550 BC, Theogonie (= „Jeskyně se sedmi kouty") - prý učitel Pýthagory
Akúsilaos z Argu, rané 5. BC (někdy řazen mezi historiky)
Músaios ?, Linos ??
Alegorický výklad Homéra:
Theagenés z Rhégia (J Itálie), rané 6. BC
Métrodóros z Lampsaku (Íónie), 5.-4. BC - žák Anaxagory
Zachovaly se zlomky, ed. např. Diels - Kranz
Díogenés Laertios I, 41 - 42; I, 109 - 122
Hellénistický mýtus o vzniku filosofie odkazuje také k Orfeovi (Díogenés Laertios I, 5), některé tradice řadí tohoto bájného pěvcr a „muže božího" mezi 7 mudrců (Díogenés Laertios I, 42). Hellénistická „demytologizace": Pod Orfeovým jménem „psal Pýthagorás" (Díogenés Laertios VIII, 8).
Nejstarší doklady u Eurípida a více u Platóna, ale asi v jeho přepracování, ne-li výtvoru.
Jako „orfické" bývají někdy vykládány texty papyrů (např. Derveni, 5. BC) a destiček z hrobů.
Pozdějšímu orfismu jsou ovšem analogické prvky u některých mythografů, většiny pýthagorejců, Empedoklea. Je to nějaký
„pre-orfismus".
Alegorické výklady, metempsychósis (nejstarší doklad: Xenofanés o Pýthagorovi, B 7)
„Orfické hymny" jsou pozdně antické, s byzantskou redakcí.
Pozdní orfismus je neopýthagorejský nebo novoplatónský.
Diels - Kranz: B do 23; A do 16
* 515 BC, Elea, Itálie
Prý žák buď Anaximandra (?) - nebo Xenofana - nebo spíš pýthagorejců (zvl. prý Ameiniás)
† 449 BC, Elea, Itálie
Vznešený aristokrat, předchůdce metafyzické filosofie.
Báseň: v nepříliš poetických hexametrech promlouvá bohyně o pravdě a jednom (jednu, to hen). Jedno jest, nic nevzniká a nezaniká. Zkoumání proměnlivé přírody je pouze podobné pravdě.
Žák: Zénón elejský
Vliv: Melissos; myšlení 5. století;. Démokritos; zvl. Platón
Díogenés Laertios IX, 21 - 23
Diels - Kranz: B do 25;A do 54
* rané 5. BC, Sikyón, Peloponéssos (Z od Korinthu)
Od poloviny 5. BC působí v Argu, Peloponéssos
Vlivy u něj: Výtvarně dórská tradice hrubšího a těžšího výrazu; myšlenkově pýthagorejství (?)
† pozdní 5. BC, Argos (?)
Sochař a teoretik raně klasického umění.
Spis: Kanón (Pravidlo), jsou jen malé zlomky. Umanutost idealitou a číselnými poměry.
Sochařská díla v Argu, Efesu a Athénách:
Doryforos (Nesoucí oštěp) - podle Kanónu, bez modelu, zach. kopie;
Diadúmenos, Diskoforos, Kyniskos, raněná Amazonka, Héra (veliká, pro chrám v Argu).
Diels - Kranz: B do 2; A do 3
* 580 - 570 BC, ostrov Samos, Dodekanéssos, Iónie
v jiné verzi ovšem tyrrhénský ostrov Lémnos (SV Egeida)
cca 530 BC (?) emigroval do Krotónu (J Itálie)
Vlivy u něj: Anaximandros (protiklady), zvláštní náboženské tradice (lidové?, „proto-orfické"?)
† pozdní 6. BC, J Itálie
„Muž boží", zakladatel školy nebo sekty, pak legendární postava, nepsal.
Textově se dají sledovat až pýthagorejci, a to od konce 6. BC (chatrné zlomky) do konce antiky (mnoho antedatovaných textů a fals, zvl. od novoplatoniků).
Díogenés Laertios VIII, 1 - 50
Pýthagorás je postava historická, leč bez textu.
Pýthagorejci archaické doby - nepatrné zlomky
Pýthagorejci klasické doby - zlomky, velký vliv na Platóna
Pozdní pýthagorejci
Pozdně antické obsáhlé referáty (většinou novoplatónské) a falsa
Díogenés Laertios VIII
Diels - Kranz: A 1; B do 43; C do 6; D do 11; E do 3
Viz Hippasos.
* 5. BC, Teos (Iónie)
cca 400 BC píše v Teu jamby Peri fyseós, silně inspirované Hérakleitem.
Lyrik, zach. 2 zlomky
Diels - Kranz: jako C 3 (imitace) Hérakleita
Hnutí učitelů, kteří nezávisle na svém rodišti pendlují po celém řeckém Mediteránu, ale nejvíc se drží v Athénách.
Myšlenkové zdroje: eleatismus Zénónova stylu
Obrat od zkoumání přírody (přirozenosti) k věcem lidským. Dialektika. Areté. Vyučování. Politika.
Sókratés může být pochopen jako anti-sofista (Platón) nebo neúspěšný sofista (Aristofanés).
Dědictví: Platónova dialektika, byť je namířena proti sofistům, které chce jako opak filosofie potřít jejich vlastními zbraněmi.
Starší:
Prótagorás, * 485 BC, Abdérai (SV Řecko); † 411 BC, Díogenés Laertios IX, 50 - 56
Gorgiás, * 483 BC, Leontinai, Sicílie; žák Empedoklea (?); † 380 BC
Hippiás, * 430 BC, Élis, Peloponéssos
Prodikos z Keu; působil kolem 430 BC; asi žák Protagory a učitel Ísokrata
Antifón z Athén; působil koncem 5. BC
a další, pak „mladší sofisté"
Edice: taky Diels - Kranz
* 638 (?) BC, Milétos, Iónie
Buď iónský aristokrat - nebo v Íonii usazený fénický obchodník a mořeplavec.
Předpověděl zatmění Slunce, které bylo 28. 5. 585 BC
Vlivy u něj: Hésiodova nebo babylónská vodní kosmogonie, blízkovýchodní geometrie
† cca 560 BC
Geometr, astronom, náboženský a snad i politický myslitel.
Asi psal.
Tradičně řazen mezi 7 mudrců, včetně výroku „Poznej sebe sama !"
Nauka:
Všechno je plné bohů, voda je pramenem života.
Věta o podobnosti trojúhelníků se stejným úhlem - a její využití v měřičství.
Žák: Anaximandros
Díogenés Laertios I, 22 - 44
Diels - Kranz: B není (jen torza několika spisů připisovaných Thalétovi);A do 17
* cca 565 BC, Kolofón, Iónie
Emigroval do Zanklé na Sicílii (dnešní Messina), působil i v Katánii a řadě dalších sicilských a jihoitalských řeckých měst, snad
také v Elei.
Žák Anaximandra (?) - nebo prý nikoho
Vlivy u něj: Milétská nauka o cyklech a geometrické myšlení
tradice satirické lyriky (parodie aj.)
Negativně: Homér, Hésiodos, Thalés, Pýthagorás (B 7)
† cca 457, J Itálie
Profesionální emigrant a zarputilec; satirik a zkoumatel přírody i božství.
Kousavý ironik, racionalista a moralista, nepřítel mytologie.
Obrátil možnost vtipu proti samotné možnosti řeči tvořit vtipy a tak založil předpoklady logiky.
Zakladatel takové theologie, která je ontologií.
Spisy (básnické, v tradičním dělení): Ellegie, Silloi, Parodie, Peri fyseós, Jamby
Cicero je hodnotí jako nepříliš poetické (A 25)
Vliv: asi se promítá do „elejské školy" - Parmenidés a pak celá metafyzická filosofie
Díogenés Laertios IX, 18 - 20
Diels - Kranz: B do 45; A do 52
* Elea, Itálie
Působil kolem poloviny 5. BC.
Žák (snad i milenec) a zarputilý obhájce Parmenida.
Důkazy proti mnohosti, pohybu, času, prostoru.
Aporie: Letící šíp stojí, Achilleus a želva, Stadion
Podle Aristotela „vynalezl dialektiku".
Díogenés Laertios IX, 25 - 29
Diels - Kranz: B do 4; A do 30
Zpátky na obsah Uvedení k předsokratikům
Zpátky na Obecné věci k předsokratikům
Zpátky na titulní stránku Předsokratici, odkud je přístup k jednotlivým autorům
Zpátky na domovskou stránku domény fysis.cz